Právě rostou: červen 2019
Teplé počasí probudilo letní druhy hub…
Objevily se holubinky a hřiby, v důkladněji zalitých oblastech i muchomůrky a lišky. Převážně suché počasí a vysoké teploty ale nepřejí askomycetům, jejichž růst postupně ustal.
čapulka bahenní |
kališník podobný |
baňka velkokališná |
V místech, kde v lesích stojí voda, můžeme najít žlutou čapulku bahenní (Mitrula paludosa), která patří k nejrozšířenějším vodním houbám. Chřapáčů v průběhu června výrazně ubylo, jako jeden z posledních se objevoval kališník podobný (Helvella confusa) preferující alkalické substráty ve smrčinách. Baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) v tradičním pojetí je ve skutečnosti komplex několika podobných druhů, které se liší (i) vazbou na mykorhizní symbionty. Plodnice na snímku rostly ve smrkojedlovém lese kolem keře lísky.
hřib borový |
hřib dubový |
hřib žlučník |
Členové Mykologického klubu Jihočeského muzea od května nacházejí plodnice hřibu borového (Boletus pinophilus), jemuž letošní jaro vyhovovalo. Lokálně, především v místech zavlažených vydatnějšími srážkami, roste hřib dubový (Boletus reticulatus). Houbaři ale musejí být obezřetní, neboť již roste i trochu podobný (ale hořký) hřib žlučník (Tylopilus felleus).
hřib kříšť |
hřib kovář |
hřib koloděj |
Rovněž hořký, ale bělavým kloboukem a červenožlutě zbarveným třeněm odlišný, je hřib kříšť (Caloboletus calopus). Někteří houbaři se obávají jeho záměny s hřibem kovářem (Neoboletus luridiformis), který má ale hnědý klobouk a červené póry (na rozdíl od žlutých pórů kříště) nebo se hřibem kolodějem (Suillellus luridus), který roste spíše v zahradách, parcích, na hřbitovech a dalších lokalitách, jejichž půda byla člověkem nebo přírodou obohacena o vápník. Oproti kováři kryje třeň koloděje síťka a jeho klobouk nebývá hnědý, ale zbarvený v pastelových odstínech růžové, cihlové, nazelenalé a jejich přechodech.
hřib plavý |
hřib přívěskatý |
křemenáč borový |
Z teplomilnějších barevných hřibů jsme opakovaně našli nejedlý hřib plavý (Hemileccinum impolitum) a objevil se již i hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus). Hřibovité uzavřeme vzácným křemenáčem borovým (Leccinum vulpinum) rostoucím v zachovalých borových lesích.
muchomůrka růžovka |
muchomůrka šedivka |
muchomůrka slámožlutá |
K nejčastějším houbám jehličnatých lesů v této době patří muchomůrky, především muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) a jí podobná muchomůrka šedivka (Amanita spissa). Najít můžete i muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), která je na rozdíl od předchozích nejedlá.
holubinka mandlová |
holubinka žlutá |
holubinka zápašná |
Zatímco v květnu bylo holubinek jako šafránu, během června varazila řada druhů - od jarních až po typicky letní druhy včetně teplomilných. Výběr zahajuje holubinka mandlová (Russula vesca), jedna z houbařsky nejoblíbnějších, s tlumeně masovým zbarvením, k bázi se zužujícím třeněm a tendencí k rezavění na poškozených místech. Holubinka žlutá (Russula acetolens), někdy uváděná jako varieta holubinky měnlivé, se vyznačuje živě žlutým kloboukem, žloutkově zbarvenými lupeny, bělavým třeněm, křehou konzistencí, nakyslým aromatem a růstem pod listnáči. K mohutnějším patří holubinka zápašná (Russula subfoetens) nápadná nepříjemných pachem a uváděná jako nejedlá až jedovatá.
liška obecná |
liška bledá |
vláknice začervenalá |
Liška obecná (Cantharellus cibarius) i liška bledá (Cantharellus pallens) se na příhodných stanovištích objevují i v ne zrovna malém množství. Jejich další růst bude záviset na srážkách začátkem července. Podobně jako loni jsme i letos zaznamenali několik nových lokalit s výskytem smrtelně jedovaté vláknice začervenalé (Inocybe erubescens). Lidé sbírající jarní a časně letní lupenaté houby (májovky, podtrnky, čirůvky, muchomůrky růžovky ap.) by se měli naučit její základní znaky, aby se vyhnuli nepříjemnostem.
kalichovka žlutolupenná |
penízovka širokolupenná |
štítovka jelení |
Lupenaté houby z dřevního opadu zastupuje nehojná kalichovka žlutolupenná (Gerronema xanthophyllum) s lupeny, které sbíhají na třeň a k stáru žloutnou. Běžné jsou pak penízovka širokolupenná (Megacollybia platyphylla) a štítovka jelení (Pluteus cervinus). Penízovka má oproti štítovkám řidší lupeny.
lesklokorka lesklá |
lesklokorka jehličnanová |
troudnatec pásovaný |
Na dubových kořenech či pařezech můžete najít karmínově zbarvené „prstíčky“, ze kterých později vyrůstají červeno-žluto-bílé klobouky. Jde o lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum), které někteří autoři (na základě podobnosti s čínskou lesklokorkou „reishi“ používanou v tradiční čínské medicíně) přiřkli léčivé účinky. Bylo však biomolekulárně potvrzeno, že lesklokorka lesklá rostoucí v České republice a reishi rostoucí v Číně jsou dva odlišné druhy. Kolem údajné léčivosti lesklokorky lesklé proto zůstávají otazníky. Podobnou houbou, ovšem preferující dřevo jehličnanů, je lesklokorka jehličnanová (Ganoderma carnosum). V letošním roce nám několik nálezců nahlásilo její výskyt na zahradách. Obvykle roste z kořenů mrtvých nebo odumírajících jehličnanů (borovice, jedle, douglaska aj.). Lesklokorkám se může vzdáleně podobat běžný troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), vytrvalý choroš, který najdeme v lesích všech druhů na padlých kmenech a pařezech. Občas se najde i v zahradách či sadech na dožívajících ovocných stromech.
bránovitka mléčná |
ďubkatec pohárkovitý |
bělochoroš slzící |
Přímo v Českých Budějovicích obrostla odumřelá bříza plodnicemi bránovitky mléčné (Irpex lacteus). Tento teplomilný choroš byl donedávna považován za vzácný, ale v posledních letech se v důsledku oteplování klimatu šíří. Kolem lesních cest a na starších lesních ohništích můžete najít ze země rostoucí trychtýřovitě tvarované choroše rostoucí přímo z půdy. Nejčastěji jde o ďubkatec pohárkovitý (Coltricia perennis). Na pařezech a pahýlech smrku, ale i jiných jehličnanů, se může objevit bíle zbarvený bělochoroš slzící (Postia guttulata), který ve fázi intenzivního růstu zdobí načervenalé kapičky.
psivka Ravenelova |
rosolovka houbomilná |
korunokyjka svícnovitá |
Najdete-li podivnou houbu tenčí než prst, vyrůstající z vajíčka a vybavenou páchnoucím zeleným slizem lákajícím mouchy, pak může jít o psivku Ravenelovu (Mutinus ravenelii), která se vyznačuje malinově zbarveným třeněm, případně o psivku obecnou (Mutinus caninus), jejíž třeň bývá spíše mrkvový. Zvláště první jmenovaná se v posledních letech šíří. V České republice není původní a v jižních Čechách se objevila poprvé v 80. letech 20. století. Během posledních 2-3 let se četnost nálezů nápadně zvyšuje. Snad díky vlhčímu počasí na začátku června jsme našli zajímavou houbu, rosolovku houbomilnou (Syzygospora mycetophila), která parazituje na plodnicích penízovek z rodu Gymnopus. Dnešní díl zahajuje i uzavírá korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus), kuřátka připomínající saprotrofní houba rozkládající mrtvé kmeny a pařezy listnáčů. Vzácněji roste i na jehličnanech, především borovici, ze které pochází plodnice na snímku.
fotografie: J. Blažej, J. Janda, M. Klimeš, V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)
Související články
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova