Program pro znevýhodněné návštěvníky Facebook Twitter Instagram

Právě rostou: červen 2018 II

Druhá polovina června pokračovala ve znamení růstu především jedlých druhů hub…

Počasí druhé poloviny června bylo poměrně nevyrovnané, distribuce vláhy nerovnoměrná a v řadě oblastí s příliš dlouhými intervaly, takže po vrcholné fruktifikaci zhruba v polovině měsíce začalo na většině území kraje hub ubývat.

kališník podobný
(Helvella confusa)

hadovka smrdutá
(Phallus impudicus)

psivka Ravenellova
(Mutinus ravenellii)

Letní teploty, teplý vítr a úbytek vláhy zredukoval spektrum askomycetů, z nichž můžeme zmínit kališník podobný (Helvella confusa), rostoucí na stinných lesních cestách ve smrčinách. Taková stanoviště dokázala vláhu z vydatných dešťů na počátku měsíce udržet o něco déle, což vedlo k nezvykle bohaté fruktifikaci tohoto druhu. Vyšší teploty vybudily páchnoucí druhy břichatek, setkat se můžete s běžnou hadovkou smrdutou (Phallus impudicus), vzácněji s nepůvodní z Ameriky zavlečenou psivkou Ravenellovou (Mutinus ravenellii). Oba druhy rostou v místech s humózní půdou smísenou s listovým opadem.

outkovka francouzská
(Coriolopsis gallica)

lesklokorka jehličnanová
(Ganoderma carnosum)

rezavec štětinatý
(Inonotus hispidus)

Outkovku francouzskou (Coriolopsis gallica) najdete nejčastěji na mrtvém dřevu jasanu, ale objevuje se i na jiných listnáčích. V důsledku nekrózy jasanů bude substrátu čím dál více, takže tato houba bude patrně k vidění častěji. Na několika lokalitách jsme pozorovali počínající růst lesklokorky jehličnanové (Ganoderma carnosum). V zástavbě se s ní setkáte nejčastěji na odumřelých kořenech nepůvodních jehličnatých dřevin, například douglasky tisolisté, jedle nikkoské, borovice černé a podobně. Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus), který podobně jako outkovka francouzská patří k druhům preferujícím jasan, byla zachycena na plané (či okrasné?) jabloni v parkové výsadbě.

muchomůrka šedivka
(Amanita spissa)

muchomůrka zelená
(Amanita virescens)

rudoušek uťatý
(Rhodocybe gemina)

Mezi hojně rostoucí houby patří muchomůrky. Místy až masově rostly muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) a muchomůrka šedivka (Amanita spissa), které lze od někdy podobné jedovaté muchomůrky tygrované (Amanita pantherina) rozlišit mimo jiné podle svisle rýhovaného prstenu (m. tygrovaná má prsten hladký). Setkat se lze také se smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou (Amanita virescens). K většině publikovaných otrav touto houbou došlo při záměně za houby zcela jiných rodů, takže formulace nějakého univerzálního jednoduchého pravidla pro spolehlivé odlišení této houby je prakticky nemožná. Zvláštní houbou, která by snad mohla být zaměněna za májovku (oproti níž se liší krémovým zbarvením i na lupenech a příjemně nakyslou vůní) je rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina). Ačkoli patří mezi jedlé druhy, nepatří k hojným druhům a návštěvníci poradny pro houbaře se na ní téměř neptají.

holubinka medovonná
(Russula melliolens)

holubinka nazelenalá
(Russula virescens)

hřib kovář
(Neoboletus luridiformis)

Podobně bohatý růst jako u muchomůrek se týkal i holubinek. Druhem, který jsme v poradně měli v největším množství, je holubinka medovonná (Russula melliolens). Jde o trochu teplomilnější houby, která roste nejraději pod duby. Může tvořit rozměrné mohutné plodnice, ale někdy bývá i velice malá. Typickou barvou je teplá červená s medovými odstíny, ale umí i krémově růžovou nebo temně fialovou. Prozradí ji však rezavění a při zasychání nakysle medová vůně, která je však u čerstvých plodnic patrná jen někdy. Hojněji se také začíná objevovat typicky letní holubinka nazelenalá (Russula virescens), druh mezi houbaři oblíbený kvůli mohutnosti plodnic, chuťovým kvalitám a relativně snadné odlišitelnosti od ostatních druhů holubinek. Ze hřibovitých se lze v největším množství setkat se hřibem kovářem (Neoboletus luridiformis), který relativně dobře zvládá i několikadenní období bez deště.

hřib dubový
(Boletus reticulatus)

křemenáč smrkový
(Leccinum piceinum)

křemenáč krvavý
(Leccinum aurantiacum)

Kde rostl kovář hojněji, bylo většinou možné najít i hřiby smrkové (Boletus edulis) nebo hřiby dubové (Boletus reticulatus) - podle charakteru stanoviště, stromů a nadmořské výšky. Ve vyšších polohách se objevuje hřib kříšť (Caloboletus calopus), na hrázích rybníků pod duby hřib medotrpký (Caloboletus radicans). Oba jsou hořké, nejedlé. Letošní červen byl nezvykle bohatý na jinak nehojný křemenáč smrkový (Leccinum piceinum), viděli jsme i vzácný křemenáč březový (Leccinum versipelle). Pod duby nebo osikami můžete najít křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum).

fotografie: J. Janda, V. Pravda, J. Souček (autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
29.6.2018

Související články

Sdílet na FacebookSdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku