Miroslav Beran: Lupenaté houby rostoucí v našich lesích na dřevě smrku

Přednáška pro členy klubu a veřejnost.

Smrk ztepilý je důležitou dřevinou v našich lesích. Přitom velkou část této důležitosti v našich podmínkách mu dodal sám člověk, jenž si oblíbil jeho dřevo: přirozené smrčiny, ať už tzv. klimatické, jejichž výskyt je podmíněn nadmořskou výškou (např. na Šumavě jsou až od 1200 m n. m.) nebo edafické, vyskytující se už od podhůří, ale jen na podmáčených půdách, v České republice zaujímají celkem ca 80 tisíc hektarů, což představuje pouhá 3 % veškeré aktuálně zalesněné plochy státu. Smrk se přirozeně vyskytuje také v horských smíšených lesích, kde by však při dlouhodobé absenci lesnického hospodaření měl převahu buk. Avšak díky lesnímu hospodaření, které u nás jasně protežuje smrk na úkor listnáčů, je zastoupení smrku v dřevinné skladbě lesů v České republice 53 %, v jižních Čechách dokonce 56 %, smrk ztepilý má tedy v našich lesích absolutní většinu! Průměrná nadmořská výška ČR přitom činí necelých 450 m n. m.

václavka smrková (Armillaria ostoyae)

šupinovka třepenitkovitá (Pholiota subochracea) Červený seznam: VU

Dřevožijné houby tvoří významnou součást naší mykoflóry a mají nezastupitelnou úlohu v lesních ekosystémech. Jen malá část z nich žije paraziticky, velká většina rozkládá mrtvé dřevo, tj. jedná se o saprotrofy. Některé druhy hub rozkládají jen celulózu a způsobují tak hnědou hnilobu, jiné rozkládají kromě celulózy i lignin a jsou tak původci hniloby bílé. Řada druhů dřevožijných hub roste na dřevě listnáčů i jehličnanů, některé z nich mají však preferenci pro jedny či druhé. Některé druhy hub rostou téměř výlučně na listnáčích, jiné zase téměř výlučně na jehličnanech. A v rámci těchto dvou skupin existují i druhy, které jsou ± striktně vázány jen na určitou dřevinu nebo úzký okruh dřevin. Lze pozorovat i jiné rozdíly v substrátových preferencích dřevožijných hub: některé druhy rostou na málo rozloženém dřevu, jiné na dřevu silně rozloženém. Některé rostou jen na silných kmenech ležících na zemi, některé na trčících větvičkách atd. Výskyt některých dřevožijných hub je podmíněn předchozím obsazením daného dřevního substrátu určitými jinými druhy hub – jsou součástí určité sukcesní řady. (Mohutné mrtvé ležící kmeny smrku přitom vytrvávají v lese velmi dlouho, hnilobný proces trvá desítky let.) Některé druhy mají znatelnou afinitu k přirozeným porostům – v kulturních lesích se nevyskytují, i kdyby tam nakrásně byl potřebný substrát, ke svému životu totiž potřebují tzv. pralesní mikroklima. Fakt, že v přirozených lesích je všeobecně větší množství druhů dřevožijných hub než v lesích kulturních, je tedy nejen primárním důsledkem nedostatku či – omezíme-li se na padlé kmeny větších průměrů – absence substrátu, ale také jeho důsledkem sekundárním: velké množství tlejícího dřeva ve všech možných stadiích rozpadu je nutnou podmínkou k vytvoření a udržení onoho pralesního mikroklimatu, vyznačujícího se zejména malými výkyvy půdní a do jisté míry i vzdušné vlhkosti.

třepenitka maková (Hypholoma capnoides)

helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata)

Nejnápadnější z dřevožijných hub jsou některé houby chorošovité, tvořící mohutné plodnice a snad také některé houby kornatcovité, vytvářející rozsáhlé povlaky. Na dřevní substrát jsou však vázané také mnohé houby lupenaté. Z těch, které rostou na dřevě smrku, je hospodářsky nejvýznamnější václavka smrková (Armillaria ostoyae). Tento parazit způsobující kořenovou hnilobu decimuje smrkové monokultury na mnohých místech v nižších polohách, kde je smrk oslaben pro něj nedostatečnými srážkami. Většina dalších druhů lupenatých hub rostoucích u nás na dřevě smrku, jsou houby saprotrofní, většinou způsobující bílou hnilobu. Některé z nich tvoří poměrně nápadné plodnice uspořádané v malých nebo větších trsech. Lupenatých hub, se kterými se u nás můžeme setkat na dřevě smrku, je okolo stovky druhů. Některé z nich jsou zcela běžné a rostou téměř v každé starší kulturní smrčině, jiné se vyskytují jen v lesích poněkud zanedbaných a jsou i takové, které byste těžko hledali mimo přirozené lesy – ty jsou zařazeny do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.

pařezník jemný (Panellus mitis)

kalichovka namodralá (Chromosera cyanophylla) Červený seznam: CR

V rámci přednášky autor prezentuje ca 80 druhů lupenatých hub rostoucích v ČR (zejména v jižních Čechách) na dřevě smrku. Bude hovořit zejména o jejich charakteristických znacích, stanovištních a substrátových preferencích, ochranářském statusu a rozšíření v jižních Čechách.

fotografie: J. Hlásek, T. Papoušek, V. Pravda (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)