Právě rostou: červenec 2018

Srážky na přelomu června a července přinesly růstovou vlnu, která se stoupajícími teplotami ustává…

První polovinu července si užili jak houbaři (rostly hřiby smrkové, lišky obecné, ryzce smrkové, syrovinky…), tak mykologové. Tedy pokud zamířili na příhodné lokality do jižní poloviny kraje, která byla lépe zásobená vláhou…

chřapáč sedlový (Helvella ephippium)

chřapáč tmavý (Helvella atra)

chřapáč pružný (Helvella elastica)

Objevily se četné druhy chřápáčů, například chřapáč sedlový (Helvella ephippium), chřapáč tmavý (Helvella atra), chřapáč pružný (Helvella elastica) a z nevyobrazených třeba kališník rýhonohý (Helvella costifera), stopečka pýřitá (Helvella ephippium), stopečka chlupatá (Helvella fibrosa) nebo chřapáč jamkatý (Helvella lacunosa).

poduškovka vyklenutá (Pulvinula convexella)

hrobenka jelení (Geopora cervina compl.)

kosmatka Pilátova (Scutellinia pilatii)

Krom nich jsme se setkali s poduškovkou vyklenutou (Pulvinula convexella), mykorhizním askomycetem, pro jehož určení je třeba použít mikroskop. V případě hrobenky jelení (Geopora cervina) ani mikroskop nestačí, existuje téměř desítka konvenční cestou obtížně odlišitelných nebo neodlišitelných druhů, z nichž mnohé ještě nebyly platně popsané. Na mokrém dřevu, obvykle v potocích vyšších poloh, roste kosmatka Pilátova (Scutellinia pilatii) podobná kosmatce jelení, oproti níže se liší méně výraznou ornamentikou výtrusů.

kořenitka nadmutá (Rhizina undulata)

řasnatka Michelova (Peziza michelii)

ouško kožové (Otidea alutacea compl.)

Na lesních spáleništích se můžete setkat s kaštanově hnědou houbou potahující spálený substrát, hrabanku nebo části pařezů. Jde o kořenitku nadmutou (Rhizina undulata). Vápencové nebo alespoň humózní půdy prefereuje řasnatka Michelova (Peziza michelii), která je za optimálních podmínek pěkně dvoubarevná - zvenku žlutavá, zevniř fialová. Ouško kožové (Otidea alutacea) je podobný případ jako výše zmíněná hrobenka jelení. Opět jde o komplex téměř deseti druhů, z nichž část čeká na popsání.

kořenatka špičatá (Phaeocollybia lugubris)

kořenatka Jennyina (Phaeocollybia jennyae)

kořenatka olivová (Phaeocollybia festiva)

Vzácným kořenatkám se na příhodných satnovištích dařilo. Místy rostla až hojně z rodu nejmohutnější kořenatka špičatá (Phaeocollybia lugubris), na několika lokalitách jsme viděli bohaté skupiny kořenatky Jennyiny (Phaeocollybia jennyae). Jí podobná kořenatka Kristinina (Phaeocollybia christinae) se liší příjemnější vůní s hořkomandlovou komponentou (k. Jennyina je cítit ředkvově-sladce), nehořkou chutí a menšími spórami. Kořenatku olivovou (Phaeocollybia festiva) rozlišíte i makroskopicky podle olivových a hnědofialových tónů.

pavučinec dřevomilný (Cortinarius vitiosus)

pavučinec načervenalý (Cortinarius purpurascens)

pavučinec hnědočervený (Cortinarius phoeniceus)

Čím dál hojněji se lze setkat s pavučinci. Drobnější pavučinec dřevomilný (Cortinarius vitiosus) roste pod jehličnany na zbytcích dřeva nebo z opadu. Našli jsme také pavučinec načervenalý (Cortinarius purpurascens) patřící mezi pahřiby (Phlegmacium) nebo krásně zbarvený pavučinec hnědočervený (Cortinarius phoeniceus).

ryzec lososový (Lactarius salmonicolor)

ryzec polokrvomléčný (Lactarius semisanguifluus)

ryzec osikový (Lactarius controversus)

Vyrazila i většina ryzců s oranžovým mlékem, ze zajímavějších můžeme uvést ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) rostoucí pod jedlemi a ryzec polokrvomléčný (Lactarius semisanguifluus). Ten je z jižních Čech známý poměrně krátce, připomíná ryzec smrkový nebo ryzec osmahlý, roste na alkalických půdách pod borovicemi a vyznačuje se mlékem, které se na vzduchu po 5-15 minutách barví vínově. Ryzec osikový (Lactarius controversus) patří mezi druhy s bílým mlékem. Setkáte se s ním nejspíš v městských parcích a podobných synantropních stanovištích, kde roste v mykorhize s topoly různých druhů.

ryzec citronový (Lactarius citriolens)

ryzec jablečný (Lactarius evosmus)

ryzec žlutavý (Lactarius flavidus)

Na vápencových lokalitách pod listnáči roste několik vzácných druhů ryzců. Ryzec citronový (Lactarius citriolens) tvoří mohutné pevné plodnice s pýřitým žlutavě zbarveným kloboukem. Velké plodnice, ovšem s hladkým povrchem klobouku, má i ryzec jablečný (Lactarius evosmus) rostoucí obvykle pod osikami. Jemu podobné ryzec pásovaný a ryzec krátkonohý rostou pod duby, v regionu nejčastěji na hrázích rybníků nebo v lesních okrajích na jižních svazích. Ryzec žlutavý (Lactarius flavidus) má o poznání menší plodnice význačné fialověním mléka. Podobný ryzec lemovaný roste na vlhkých místech pod vrbami, zatímco ryzec žlutavý preferuje nezamokřené lokality s habrem či lískou.

holubinka Velenovského (Russula velenovskyi)

holubinka nazelenalá (Russula virescens)

holubinka tečkovaná (Russula vinosa)

Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) s masově růžovým kloboukem a nažloutlým až naoranžovělým středem se může objevit na širokém spektru lokalit. Od městskýc parků přes hráze rybníků až po horské smrčiny. Většinou ale roste jednotlivě nebo jen v malých skupinách. Teplejší počasí vyhovuje holubince nazelenalé (Russula virescens), jednomu z houbařsky nejoblíbenějšch druhů. Ve vyšších polohách se v zachovalých smrkových porostech můžeme běžně setkat s matně vínovou holubinkou tečkovanou (Russula vinosa). Je tmavší než holubinka jahodová (Russula paludosa) a nemá sytě zbarvené lupeny jako holubinka celokrajná (Russula integra), se kterými často sdílí stanoviště.

muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea)

šťavnatka broskvová (Hygrophorus persicolor)

lakovka ametystová (Laccaria amethystina)

Ve smrčinách se objevuje také muchomůrka (katmanka, pošvatka) šedopochvá (Amanita submembranacea) s poměrně variabilním zbarvením klobouku a tvarově variabilními bradavkami (někdy zcela chybějícími), ale stabilně šedou nebo alespoň našedlou pochvou. Ve smrčinách, které zůstaly ušetřeny nejintenzivnějšího dopadu kyselých dešťů - nebo jim v jejich neutralizaci pomohlo alkaličtější podloží - se objevuje vzácná šťavnatka broskvová (Hygrophorus persicolor). Takové lokality preferuje i podobná šťavnatka načervenalá (Hygrophorus erubescens). Na jejich vzájemné odlišení existují mezi různými autory odlišné názory.

běločechratka obrovská (Leucopaxillus giganteus)

plaménka poprášená (Gymnopilus picreus)

líha srostlá (Leucocybe connata)

Běločechratka obrovská (Leucopaxillus giganteus), rozměrná houba relativně měkké konzistence s poměrně hustými lupeny je saprostrofem preferujícím půdy s vysokým obsahem dusíku. Pamětníci z řad členů mykologického klubu rádi vzpomínají, jak přítomnost této houby dokázala zpestřit průběh podzimních výstav. Dřevním saprostrofem, který nás opět vrací do smrčin, je plaménka poprášená (Gymnopilus picreus). Tato úhledná menší houbička může být zaměněna za menší, avšak vzácnější plaménku drobnovýtrusou (Gymnopilus bellulus) s - jak české druhové jméno napovídá - drobnějšími výtrusy. Na lesních cestách a v jejich okolí rostou bílé trsy jedovaté líhy srostlé (Leucocybe connata).

lošákovec hnědooranžový (Hydnellum floriforme)

lošákovec ďubkatý (Hydnellum scrobiculatum)

lošákovec pásovaný (Hydnellum concrescens)

Letošní horké jaro následované počátkem léta relativně bohatším na srážky vybudil lošákovité houby. Již 26. června na vernisáži výstavy Houby na hrázích rybníků v jižních Čechách byla k vidění dospělá plodnice lošáku hořkého (Sarcodon scabrosus). Od té doby se objevil například i lošák jelení (Sarcodon imbricatus) a lošák sivonohý (Sarcodon glaucopus). Snímky zachycují lošákovec hnědooranžový (Hydnellum floriforme) rostoucí ve smrčinách a kombinující hnědou, oranžovou, žlutou a bílou. Na podobných, ale i méně „hezkých“ lokalitách roste barevně méně výrazný lošákovec ďubkatý (Hydnellum scrobiculatum). Tomu může být podobný lošákovec pásovaný (Hydnellum concrescens), se kterým se mimo jehličnaté lesy lze vzácně setkat i pod duby na hrázích rybníků.

kuřátka horská (Ramaria largentii)

pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum)

lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Podobně jako lošákovité vyrazila dříve také kuřátka. Krom vyobrazených kuřátek horských (Ramaria largentii), kterým vyhovují podobná stanoviště jako výše zmíněným šťavnatkám, jsme našli i kuřátka načervenalá (Ramaria rubripermanens). Pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum) je neobyčejně esteticky hodnotná břichatkovitá houba, se níž se můžete setkat nejspíše na vápencových lokalitách pod listnáči s bohatou vrstvou humusu nebo dostatkem ležícího mrtvého dřeva. Ve vyšších polohách pod jehličnany roste podobná pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens) a pýchavka huňatá (Lycoperdon umbrinum).

hřib borový (Boletus pinophilus)

hřib smrkový (Boletus edulis)

klouzek slizký (Suillus viscidus)

Během července rostly všechny čtyři druhy tzv. bílých hřibů. Hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib smrkový (Boletus edulis) a vzácnější hřib borový (Boletus pinophilus) a teplomilný hřib bronzový (Boletus aereus). Dařilo se i klouzkům, které zastupuje v jižních Čechách nehojný a pro svůj nenápadný vzhled houbaři přehlížený klouzek slizký (Suillus viscidus). Roste pod modříny na neutrálních až vápencových půdách.

hřib plavý (Hemileccinum impolitum)

hřib skvrnitý (Hemileccinum depilatum)

kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum)

Časově se sešly i oba hřiby rodu Hemileccinum - hřib plavý (Hemileccinum impolitum), který najdete na hrázích rybníků, v alejích nebo na jiných teplých stanovištích pod duby a hřib skvrnitý (Hemileccinum depilatum), jenž je drobnější má tmavší jamkatý klobouk a roste vzácně pod lipami, habry a lískami na půdách s vyšším obsahem vápníku. Pod lískami a habry jej může doprovázet kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum).

fotografie: J. Janda, V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Související články

• Právě rostou: červen 2018
• Právě rostou: červen 2018 II