Právě rostou: březen 2018

Po měsíční odmlce se opět začaly objevovat první plodnice sezónních druhů…

Únorové mrazy zastavily neobvykle bohatou zimní sezónu a sníh zakryl i trvanlivé plodnice druhů, kterým nižší teploty nevadí. Teprve v březnu se začaly houby znovu objevovat.

ohnivec rakouský
(Sarcoscypha austriaca)

rážovka rumělková
(Nectria cinnabarina)

větvovka lísková
(Vuilleminia coryli)

Zastoupení askomycetů je zatím poměrně chudé, najít lze například ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) nebo různé pyrenomycety, které na snímku zastupuje rážovka rumělková (Nectria cinnabarina). Roste na odumřelých větvičkách listnáčů. Objevují se i různé kornatce; na větvích lísky jsme našli větvovku lískovou (Vuilleminia coryli), která - podobně jako ostatní z této skupiny hub - vyžaduje pro přesné určení mikroskop, zkušeného mykologa a zralé plodnice.

kráterokrčka třešňová
(Craterocolla cerasi)

kropilka
(Dacrymyces sp.)

ucho Jidášovo
(Auricularia auricula-judae)

Hojněji se lze setkat s různými rosolovitými basidiomycety, z nichž mnohé patří mezi tzv. heterobasidiomycety, nižší houby stopkovýtrusé. Prvonálezem pro jižní Čechy by mohla být kráterokrčka třešňová (Craterocolla cerasi), růžovočervá houba rostoucí na odumřelých (či odumírajících) větvích a kmenech třešně. Během jednoho týdne jsme našli její plodnice hned na dvou lokalitách. Upoutat mohou žluté rosolovité „kapky“ na opadaných větvích. Může jít o plodnice některého druhu z rodu kropilka (Dacrymyces sp.) mykofágy potěší spíše nález ucha Jidášova (Auricularia auricula-judae), které krom bezu může růst i na jiných listnáčích, třeba na větvích topolu, lísky, javoru i jasanu, z nějž pocházejí plodnice na fotografii.

černorosol bukový
(Exidia glandulosa)

škrobnatec jedlový
(Aleurodiscus amorphus)

penízovka sametonohá
(Flammulina velutipes)

Posledním z heterobasidiomycetů je stále hojně rostoucí černorosol bukový (Exidia glandulosa). Můžete se s ním setkat na ještě širším spektru listnáčů. Odumřelé dřevo jedle porůstá v podobě krémově oranžových terčíků škrobnatec jedlový (Aleurodiscus amorphus). Začíná se objevovat také nová vlna penízovky sametonohé (Flammulina velutipes). Mladý trs na snímku jsme našli na jasanu; častěji se však objevuje na vrbách.

hlíva hnízdovitá
(Phyllotopsis nidulans)

lesklokorka ploská
(Ganoderma applanatum)

ohňovec smrkový
(Phellinus chrysoloma)

Březové a osikové dřevo vyhovuje hlívě hnízdovité (Phyllotopsis nidulans), která je kombinací oranžových odstínů a výrazného pachu nezaměnitelná. Tento druh se pravděpodobně šíří a v posledních letech je nalézán na stále širším spektru dřevin včetně jehličnanů (borovice, smrk). Podobně široký záběr má i lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum), jejíž vytrvalé plodnice najdete po celý rok na listnáčích i jehličnanech. Zaměnit ji lze za méně běžnou a teplomilnější lesklokorku tmavou. Ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma), nejméně běžný druh z dnešního výčtu chorošů, najdete na kmenech nebo silných větvích smrku. Především v místech či oblastech, kde není odklízeno mrtvé dřevo a kde mikroklimatické podmínky zabraňují přílišnému vysychání substrátu. Podobný může být ohňovec ohraničený (Phellinus nigrolimitatus).

březovník obecný
(Piptoporus betulinus)

outkovka Trogova
(Trametes trogii)

outkovka pestrá
(Trametes versicolor)

Závěrem tři běžné druhy: na břízách rostoucí a místy velmi hojný březovník obecný (Piptoporus beulinus), který poznáte podle oblých v mládí světle zbarvených plodnic. Šířící se teplomilná outkovka Trogova (Trametes trogii) začíná vystupovat i mimo nejteplejší oblasti jihočeských pánví. Preferuje dřevo topolů včetně osiky a vytváří světlejší štětinaté plodnice. Běžná outkovka pestrá (Trametes versicolor) uvedená na posledním snímku vyrůstá na dožívající kosterní větvi třešně.

fotografie: J. Janda, M. Klimeš, J. Souček (autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub

sekce:
Aktuality

Datum zveřejnění:
17.3.2018