Právě rostou: březen 2016

Letošní předjaří bylo nadprůměrně bohaté a druhově pestré, během března se objevily i druhy typické spíše pro duben, květen a pozdější měsíce sezóny…

Vlhký a teplý počátek února odstartoval fruktifikaci řady druhů, následné ochlazení ale zpomalilo jejich růst. Plodnice některých hub v důsledku chladnějšího počasí rostou pomaleji, vytrvávají dlouho na stanovišti a mohou být atypicky zbarvené. Našli jsme například oranžově zbarvené třepenitky makové (Hypholoma capnoides), olivové kačenky české (Verpa bohemica) nebo načervenalé plodnice penízovky sametonohé (Flammulina velutipes).

Naším nejvzácnějším březnovým nálezem jsou mladé plodnice ohnivce zimního (Microstoma protractum). Tato drobná houba vyrůstá z opadaných větviček listnáčů (hlavně jasanů, osik a jeřábů). Plodnice se skládá z bělavé stopky, na které je umístěn zprvu uzavřený červený kalíšek, který později paprsčitě rozpraská, takže připomíná rozvitý květ. Další zajímavé houby pocházejí ze spáleného lesa: jde o drobný zvoneček uhelný (Geopyxis carbonaria) a řasnatku fialovou (Peziza subviolacea). Oba tyto druhy se mohou objevit i v místech lesních ohnišť. Jejich březnový výskyt není zcela typický, obvykle se objevují až od konce jara, spíše ve vlhčích obdobích.

ohnivec zimní
(Microstoma protractum)
ČS: EN

zvoneček uhelný
(Geopyxis carbonaria)

řasnatka fialová
(Peziza subviolacea)

kačenka česká
(Verpa bohemica)

ucháč obrovský
(Discina gigas)

destice chřapáčová
(Discina perlata)

rezavec šikmý „čága“
(Inonotus obliquus)

černorosol bukový
(Exidia nigricans)

černorosol uťatý
(Exidia truncata)

penízovka sametonohá
(Flammulina velutipes aff.)

penízovka smrková
(Strobilurus esculentus)

třepenitka maková
(Hypholoma capnoides)

helmovka šiškomilná
(Mycena strobilicola)

strmělka kořínkatá
(Rhizocybe vermicularis)

strmělka ojíněná
(Rhizocybe pruinosa)
ČS: DD

šťavnatka březnovka
(Hygrophorus marzuolus)
ČS: EN

čepičatka hlízonohá
(Meottomyces dissimulans)
ČS: DD

hlíva hnízdovitá
(Phyllotopsis nidulans)
ČS: NT

Strmělku ojíněnou (Rhizocybe pruinosa) jsme zmínili už v únorovém dílu, tentokrát ji doplňuje podobně vzácná strmělka kořínkatá (Rhizocybe vermicularis), která se objevuje na podobných lokalitách - stinných smrčinách se silnou vrstvou opadu. Podobná je i přítomností „kořínků“, tzv. rhizoidů. Od první jmenované ji lze odlišit živějšími tóny klobouku (spíš hnědavými než šedými), menším průměrem klobouku, trochu statnějším habitem a pevnější konzistencí (mezi průměrem třeně a průměrem klobouku je menší rozdíl).

Najít lze i první březnovky (Hygrophorus marzuolus), které se letos objevily skutečně již v březnu (což není v rozporu se jménem houby běžný jev). Bližší informace o březnovce obsahuje rubrika Hledejte… Letošní předjaří velmi vyhovovalo čepičatce hlízonohé (Meottomyces dissimulans). Snad i díky tomu se nám podařilo najít další jihočeskou lokalitu této houby, v pořadí již druhou. Tato drobná houba s olivově hnědým až béžovým kloboukem roste v opadu jasanů a topolů, převážně na chladnějších vlhčích místech. Více v rubrice Hledejte…

fotografie: V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub

sekce:
Aktuality

Datum zveřejnění:
26.3.2016