Mykologické faux pas 1968

Média v posledních dnech k příležitosti 50. výročí chrlí spousty informací o událostech roku 1968. Mnohdy přicházejí s exkluzivními zajímavostmi, kterým se dosud nikdo hlouběji nevěnoval, a tak by byla škoda, pokud bychom nevyužili ojedinělé situace a nepřispěli svojí troškou do mlýna…

V roce 1968 se objevil v jedné z českobudějovických výloh následující vzkaz, který evidentně vznikl překreslením akvarelů výtvarníka O. Ušáka pocházejících z atlasů mykologa A. Piláta:

Jak hluboce se autor vývěsky mýlil! Více než polovina jím vybraných hub totiž byla v jižních Čechách neznámá a ani se zbývajícími by to nebylo zrovna jednoduché. Vezměme to postupně.

Hřib satan

První výskyt v jižních Čechách byl doložen teprve o dva roky později, v srpnu 1970. Navíc na Českokrumlovsku. Když k této příležitosti lékař a mykolog J. Kubička kriticky hodnotil literárně i ústně tradované nálezy hřibu satanu, připustil jako možný jediný. Ten však pocházel z roku 1912, navíc z vápenky na Písecku, která dávno neexistovala a kde již chyběl i souvislý porost listnáčů.

Z Českobudějovických lesů není satan známý doposud. Je obecně vzácný a v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky uvedený jako zranitelný druh. Hřiby, které někteří praktičtí houbaři mylně nazývají satanem (hřib žlučník, hřib kříšť) jsou neškodné, pouze hořké a proto nejedlé druhy.

Hřib nachový

V jižních Čechách byl objeven a doložen teprve roku 2013. I v současnosti byste ho ale v Českobudějovických lesích hledali marně, vyskytuje se na pro tento druh netypickém nelesním stanovišti… Červený seznam jej hodnotí jako kriticky ohrožený druh. Nález v roce 1968 v lesích u Českých Budějovic by se proto stal učiněnou mykologickou senzací.

Muchomůrka jarní

Velmi vzácný teplomilný druh, který pravděpodobně nebyl v jižních Čechách nalezen. Červený seznam jej považuje za kriticky ohrožený druh s jedinou známou recentní lokalitou na jižní Moravě.

Muchomůrka zelená

Ta je z našeho regionu známa, vyskytuje se v něm roztroušeně. Máme zaznamenaný údaj, že v roce 1968 byla nalezena v lese na Českobudějovickou. Přesto by její cílené hledání v lesích tehdy připomínalo spíše hledání jehly v kupce sena. Nefruktifikuje totiž příliš pravidelně a preferuje teplejší stanoviště. V našem regionu se v šedesátých letech objevovala spíše než v lesích na prosluněných hrázích rybníků.

Muchomůrka tygrovaná

Jako jediná kolem Českých Budějovic roste poměrně hojně, ale podobně jako muchomůrka zelená dávala (a dosud dává) přednost hrázím rybníků před lesy. Oproti předchozím houbám ale působí otravy relativně lehčího charakteru, jejichž průběh spíše připomíná opilost. U zdravých osob nekončí smrtí, trvalými následky ani dlouhodobou pracovní neschopností. Zda by s ohledem na příznaky vyhodnotil příslušný velící důstojník stav vojáka jako otravu, můžeme dnes jen spekulovat