VZPOMÍNKA NA VZNIK HISTORICKÉHO KLUBU A JEHO VÝBĚRU - KAREL PLETZER, CSc.

Vztah pravidelných návštěvníků přednášek a exkurzí k muzeu a jeho pracovníkům se upevňoval a vzájemný kontakt vyústil v oboustranné přání, aby zájemci o historii Českých Budějovic a jižních Čech se seskupili v organizované zájmové sdružení, které pracovalo pod záštitou muzea. Jako tehdejší ředitel muzea jsem od samého začátku tento záměr podporoval veden přáním, aby se kolem ústavu sdružilo co nejvíce dobrovolných spolupracovníků, z nichž alespoň část by podle svých znalostí a možností mohla pomáhat tehdy ještě malému kolektivu muzejních pracovníků při sběru a dokumentaci dokladů. Shoda záměrů vcelku snadno umožnila dohodu o ustavení Historického kroužku při Krajském vlastivědném muzeu a o hlavních zásadách jeho činnosti. Pokud si vzpomínám, byl to jeden z mála prvních kroužků, které začínaly spolupracovat s muzei. Název byl tehdy běžným pojmenováním skupin, které sdružovala stejná zájmová činnost.

Vedení muzea se zavázalo poskytovat kroužku pomoc, nezbytnou k rozvíjení činnosti. Za to pochopitelně očekávalo dobrou spolupráci. I když se Historický kroužek svou převážně laickou základnou lišil od někdejší Vlastivědné společnosti jihočeské, bylo možno očekávat, že alespoň část jeho členů se dokáže vypracovat na platné spolupracovníky muzea v různých oborech muzejní práce. A skutečně tomu tak bylo. Členové kroužku přicházeli za mnou i za ostatními pracovníky a sdělovali nám svá pozorování a zjištění v terénu a upozorňovali nás na zajímavé doklady muzejní hodnoty i na jejich ohrožení. Jejich zásluhou nebo s jejich pomocí podařilo se muzeu získat nemálo sbírkových předmětů.      

Na pravidelných schůzkách se jako dříve konaly přednášky, ale výbor brzy zavedl novou praxi a zařazoval na program i krátká sdělení. Členové, kteří se sami přihlásili, informovali ostatní posluchače o zajímavostech z oborů, v  kterých sami pracovali. Pokus zvýšit aktivitu členstva se ujal a zájem o přípravu krátkých sdělení vzrůstal. Původně několikaminutové proslovy se měnily v odborně fundované přednášky. V průběhu pěti let jen členové Historického kroužku proslovili na schůzích několik desítek sdělení a přednášek na nejrůznější témata. Opakovaně přednášeli zvláště František Rada, Miloš Svoboda, ing. Bohuslav Schättinger a MUDr. Karel Plavec. Téměř všechny přednášky byly připravovány pro ústní přednes a to pochopitelně snižovalo možnost jejich dalšího využití. Proto vznikl návrh zachycovat obsah alespoň těch nejzdařilejších sdělení, aby byla k dispozici nejen členům, kteří si je nemohli vyslechnout, ale i pozdějším zájemcům.

Po dohodě se zástupci výboru Kroužku se našlo řešení. Muzeum přislíbilo vydávat sborník s názvem Výběr z prací členů Historického kroužku při Krajském vlastivědném muzeu v Českých Budějovicích. Jistě příliš dlouhý název pro časopis, ale tehdy šlo o bulletin pro vnitřní potřebu muzea a Kroužku, jehož obsah a zaměření přesně vystihoval. Za řízení redakční rady v čele s Milošem Svobodou vyšly v průběhu roku 1964 první čtyři svazečky a od té doby vycházel Výběr jako čtvrtletník. V prvních jeho ročnících obsahoval především práce členů Kroužku a pracovníků muzea, ale jak vzrůstala úroveň, rozšiřoval se i okruh spolupracovníků, k nimž přibývali i autoři z řad nečlenů. Postupně se zvětšoval rozsah a zdokonalovala vnitřní uspořádání a vnější úprava. Oficiální název zůstal stejně dlouhý, jen se přizpůsobil přeměně kroužku v klub a změně v názvu muzea. Stačí však říct Výběr a většina vlastivědných pracovníků i historiků ví, oč jde. Vždyť stati v něm publikované jsou pravidelně registrovány i v odborných bibliografiích a jsou také citovány v odborných pracích.

Těší mne, že jsem měl možnost stát při ustavení Historického klubu a řadu let organizačně i autorsky spolupracovat s jeho Výběrem.