VZPOMÍNKA A PŘÁNÍ ZAKLÁDAJÍCÍHO ČLENA HISTORICKÉHO KROUŽKU ( KLUBU) - PhDr. MILOSLAV PECHA

Protože v roce 1949 zanikla Vlastivědná společnost jihočeská z roku 1928 vlivem zavedení nové organizace spolkového života (v době okupace vletech 1939-1945 byla její činnost zakázána), neměli zájemci o dějepis z Českobudějovicka a ostatní přátelé historie našeho kraje žádnou organizaci, v níž by se mohli nějakým způsobem realizovat. Určitou činnost vyvíjely pouze některé zájmové kroužky, například numismatický či národopisný při Jihočeském vlastivědném muzeu, které také pořádalo různé přednášky, vycházky a zájezdy s historickou tématikou. Pravděpodobně od návštěvníků těchto akcí a zejména od tehdejšího ředitele muzea Karla Pletzera přišel podnět k založení Historického kroužku.

Zakládajícím členem kroužku jsem se stal proto, že jsem byl přizván ke spolupráci a účastnil jsem se schůze, která se konala někdy v první čtvrtině roku 1959 v místnosti, kde jsou dnes uloženy fondy knihovny. Tam, kde je dnes studovna a působí pracovníci knihovny, byla dříve ředitelna. Na schůzi se hovořilo o založení a poslání Historického kroužku při Jihočeském muzeu, který měl sdružovat zájemce o historii a přátele památek minulosti našeho kraje formou přednášek, vycházek, vlastivědných zájezdů a exkurzí.
Prvním předsedou kroužku byl zvolen ortopéd MUDr.Karel Plavec, místopředsedou Miloš Svoboda. V roce 1967 podlehl MUDr.K. Plavec zhoubné nemoci, v roce 1968 převzal funkci předsedy kroužku Miloš Svoboda a v ní setrval až do své smrti v roce 1978. V 70. a 80. letech stáli vždy na krátkou dobu v čele kroužku František Mejda, Oldřich Weiss a Lubomír Soukup.
Činnost kroužku, který byl vzhledem k vzrůstu počtu členů a celkovému charakteru tohoto sdružení přejmenován v roce 1973 na Historický klub, se velmi slibně rozvíjela. Každé druhé pondělí v měsíci se uskutečňovaly na členských schůzích hodnotné a zajímavé přednášky, Často i předních našich odborníků. Schůze se konaly za účasti asi 70 až 100 členů v Městském domě kultury v postranní místnosti v prvním patře, v sále č.4 bývalé kavárny u Volbrechtů v Kněžské ulici a v klubovně bývalé restaurace U Hromádků v prvním patře v Hroznově ulici. Byly pořádány autobusové zájezdy a exkurze po krásách a památných místech zejména jihočeského regionu, členové se zúčastňovali i různých vycházek, vernisáží apod. Rozsáhlá činnost klubu inspirovala také starší či mladší členy, kteří se jakýmkoliv způsobem zabývali historií profesionálně. Ti se stali aktivními hlavně v redakční radě časopisu, který nesl název „Výběr prací členů Historického kroužku (klubu) při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích'', jehož první čísla vyšla v průběhu roku 1964. Tam přinášeli i své rady a podněty se snahou stále zvyšovat jeho úroveň a tím zkvalitňovat vůbec celkovou činnost klubu, povznášet ji stále na vyšší úroveň. Docházelo tak k nezištné a cenné spolupráci amatérů s řadou jihočeských odborníků na půdě Historického  klubu  se  společným  cílem  podněcovat  se  vzájemně  k další  práci v oboru, šířit poznání a zájem o minulost našeho města, kraje a celé naší země a zachovat cenné údaje a doklady pro budoucnost.
Jsem rád, že jsem mohl v létech 1972 až 1981 působit v redakční radě Výběru, že jsem byl, i když jen krátkou dobu, v letech 1970 až 1972, činný i ve výboru Historického klubu. Napsal jsem řadu článků do tohoto časopisu, mimo jiné hlavně z československých politických dějin s regionálním zaměřením, přednášel jsem i na setkáních členů Historického klubu. V roce 1999 jsem byl jmenován čestným členem Klubu.
U příležitosti padesátiletého trvání Historického klubu bych si jako jeho stálý člen od jeho založení přál, jako jsem uvedl již při pětadvacátém jubileu, aby se dobrovolná, nezištná, vlastenecká práce členů Klubu neustále rozvíjela, rozšiřovala a zkvalitňovala pro radost, poučení a potřebu všech současných i budoucích upřímných zájemců o historii Českobudějovicka, jižních Čech a celé naší vlasti.