Znáte hřib královský?
Málokterou houbu provází tolik nejasností a pověr, jako hřib královský. Řada houbařů sice tvrdí, že jej zná, ale mnozí, kteří se nám v poradně pochlubili nálezem, ve skutečnosti našli nějakou jinou houbu. Jak vlastně hřib královský poznat?
Určení hřibu královského (Butyriboletus regius) přitom není až tak obtížné, stačí si všímat několika znaků: Jde o středně velký až velký hřib pevné konzistence s růžovým, růžovočerveným či růžovofialovým kloboukem (nikoli kaštanově hnědým, hnědočerveným ap.), jehož barva často připomíná maliny rozmixované v mléku. Rourky, třeň i dužnina houby jsou pak jasně žluté, téměř jako citron. Ústí pórů má také jasně žlutá (nikoli oranžová, růžová nebo červená). Specifickým znakem je, že houba na řezu nemodrá, nebo modrá jen zcela minimálně.
Kde hledat?
Hřib královský roste v jižních Čechách spíše v teplejších oblastech, většinou v nadmořské výšce do 500 metrů nad mořem a to vždy pod duby (stačí jediný). Obvykle roste na hrázích rybníků, ale vzácně se objevuje i na jižních okrajích lesů. Většina nálezů pochází ze čtyř oblastí: severozápadní okolí Českých Budějovic, pomezí Budějovicka a Třeboňska, bezprostřední okolí Třeboně a širší okolí Lomnice nad Lužnicí. Nálezy mimo tyto oblasti jsou ojedinělé (zmínit lze Písecko, Soběslavsko, Ševětínsko, Orlík).
hřib královský, foto: J. Novotný, 1982
Úbytek v 70.-90. letech
Ze 70. a 80. letech bylo známo 15 jihočeských lokalit, prakticky na všech ale houba v 80. letech přestala růst. V 90. letech už byl potvrzen pouze na 3 z nich. Důvody úbytku tohoto vzácného hřibu lze spojovat s tzv. kyselými dešti. Další druhy, jejichž vymizení bývá spojováno s tímto fenoménem, ustoupily o něco dřív, a tak není zcela jasné, zda hřib královský na horší ovzduší a okyselení půdy reagoval jen s větším zpožděním, nebo se na situaci podepsaly ještě další vlivy. Zdá se však, že v posledních letech se situace začíná lepšit. V loňském roce se po 30 letech znovu objevil na lokalitě u Českých Budějovic, tento rok na druhé na pomezí Budějovicka a Třeboňska, kde byl 10-15 let nezvěstný. Dostáváme také údaje o nových lokalitách.
hřib královský, foto J. Souček 2015
S čím lze hřib královský zaměnit?
Informace, které nám sdělují houbaři, jsou různě spolehlivé. V mnoha případech, kdy nálezy ověřujeme, zjistíme, že houba nálezcem označená za hřib královský je ve skutečnosti jiný druh. K nejčastějším záměnám patří hřib červený (Hortiboletus rubellus), což je malá „babka“ s červeným kloboukem, která roste po letních deštích v parcích a na hrázích rybníků, obvykle pod duby, lipami a břízami. Jde o drobnou houbu měkké konzistence, která na otlacích mění barvu do modrozelena. Podobný hřibu královskému je hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), středně velký až velký pevný hřib, který roste také na hrázích rybníků a lesních okrajích pod duby. Liší se barvou klobouku, ve které dominuje hnědý odstín (může být světle hnědý, skořicově hnědý i kaštanově hnědý). Jde sice o vzácnější druh, ale přesto mnohem hojnější, než je hřib královský.
hřib červený |
hřib přívěskatý |
hřib Le Galové |
Třetím kandidátem na záměnu je hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae). Tato houba, která v jižních Čechách roste téměř výhradně pod duby na hrázích rybníků, je učiněným chameleonem. Její klobouk může být bělavý až růžový, třeň má krytý červenou, růžovou nebo oranžovou síťkou se žlutými až oranžovými oky. Póry rourek má oranžové, červené až růžové. Spolehlivým znakem pro odlišení je výrazné modrozelenání dužniny, červenavá síťka na třeni a póry zbarvené jinak než čistě žlutě. V jižních Čechách je známý z jen o málo vyššího počtu lokalit než hřib královský, ale protože nedošlo k jeho úbytku, není považován za ohrožený.
Jak postupovat při nálezu?
Pokud jste houbu již na lokalitě určili jako hřib královský, nechte jí dál růst, co nejlépe ji nafoťte (máte-li čím), plodnici dobře zakryjte (listím, travou), aby ji první kolemjdoucí nenechavec nezničil. Následně nás kontaktujte, a pokud bude houba z fotografií vypadat na hřib královský, domluvíme se s vámi na návštěvě lokality a potvrzení determinace v terénu.
hřib královský po nájezdu slimáků, foto J. Souček, 2014
Pokud jste již houbu utrhli a donesli domů, nevyhazujte ji. Hřib královský je zákonem chráněný a jako takový nesmí být trhán pro kuchyňské účely. Jihočeské muzeum ani Mykologický klub ale nejsou instituce oprávněné k pokutování houbařů, a tak vás pouze poučíme o nalezené houbě a v případě, že se určení potvrdí, ji zařadíme do herbáře muzea jako doklad nálezu. V roce 2013 jsme zaznamenali případ, kdy nálezkyně z obavy před pokutou raději houbu vyhodila a nález neohlásila. Takový postup samozřejmě není správný - plodnici to již nezachrání a ta nakonec neposlouží ani jako doklad.
Kontaktovat nás můžete emailem, prostřednictvím formuláře na konci tohoto článku, případně telefonicky (více zde).
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova