První jarní houby, jehnědky, zahajují sezónu 2015
Pod označením jarní houby se leckomu vybaví májovky nebo třeba podtrnky, smrže, kačenky a březnovky. Ale opravdu první a typicky časně jarní houby jsou jehnědky…
Některé druhy, ať už jedlé nebo nejedlé, je možné najít celou zimu, kupříkladu takové penízovky sametonohé vyrážejí, jakmile se denní teploty vyhoupnou nad nulu. Krásné červené ohnivce se objevují už pozdě na podzim, rostou velice pomalu a na jaře zdobí spadané větve krásnými červenými kalichy. Ale skutečných časně jarních hub, které ještě v prosinci nenajdete, mnoho není.
jehnědka lísková (Ciboria coryli) foto: M. Klimeš |
Právě do této skupiny patří jehnědky. Drobné houbičky, které rostou z opadaných loňských jehněd. Vyrážejí okamžitě poté, co rozmrzne půda, z vláhy pocházející z posledního sněhu a ledu. Jehnědky nejprve vypadají jako tenká stopka zakončená špendlíkovou hlavičkou s drobným otvorem na vrcholu. Postupně se začnou otevírat, kalichovitý tvar přechází v miskovitý a ve stáří je plodnice (apothecium) rozprostřená - to zpravidla dosahuje necelého centimetru v průměru.
jehnědka olšová (Ciboria amentacea) foto: J. Souček |
Poměrně běžně se můžeme setkat se dvěma druhy: jehnědkou olšovou (Ciboria amentacea), která roste na vlhkých lokalitách pod olšemi a dále s jehnědkou lískovou (Ciboria coryli), která se objevuje pod lískami na stinných stanovištích. Nejhojněji se vyskytují od druhé poloviny února do konce března.
Krom těchto druhů u nás rostou ještě další: pod břízami jehnědka březová (Ciboria betulicola), pod topoly a vrbami jehnědka čtyřvýtrusá (Ciboria acerina) a pod duby na žaludech jehnědka žaludová (Ciboria batschiana), která ale vytváří plodnice na podzim.
Související články
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova