Právě rostou: duben 2015

Nízká vrstva sněhové pokrývky v zimě a srážkově podprůměrný březen znamenají slabší růst časně jarních druhů hub…

Na vlhčích stanovištích je možné najít typické jarní askomycety: Pod třešněmi a osikami roste kačenka česká (Verpa bohemica), v borech (často smíšených s duby) se objevuje jedovatý ucháč obecný (Gyromitra esculenta), který bývá ve starších atlasech nesprávně uváděný jako jedlý. Staré mohutné smrkové pařezy a kmeny pokryté mechem obrůstá nehojná destice chřapáčová (Discina perlata).

kačenka česká
(Verpa bohemica)

destice chřapáčová
(Discina perlata)

ucháč obecný
(Gyromitra esculenta)

Ještě vzácněji lze najít ucháč obrovský (Discina gigas), který z jižních Čech známe např. z vlhkých smíšených porostů s převahou osiky. Z ještě vzácnějších hub stojí za zmínku ohnivec černý (Plectania melastoma), jehož plodnice rostou velmi pomalu od konce podzimu až do jara na větvičkách listnáčů, na odumřelých prýtech ostružiníků a na jalovcích. V jehličnatých lesích roste z půdy, mechu nebo jehličí vzácné ušíčko černavé (Pseudoplectania nigrella). Oba tyto druhy jsou uvedené v Červeném seznamu hub ČR jako ohrožené; o jejich nálezech nás můžete informovat prostřednictvím poradny pro houbaře.

ucháč obrovský
(Discina gigas)

ohnivec černý
(Plectania melastoma)

ušíčko černé
(Pseudoplectania nigrella)

V porostech sasanek, především v místech, kde je půda sešlapávaná, upravovaná nebo jiným způsobem rozrušovaná, se objevují zhruba 1 cm široké plodničky hlízenky sasankové (Dumontinia tuberosa). Tato houba napadá hlízky sasanek, z nichž čerpá živiny, a přetváří je ve sklerocium, zásobní orgán, ze kterého v jarních měsících vyrůstají pohárkovitá apothecia - plodnice. Mladé exempláře najdete na úvodním snímku kolem kačenky české. Z větviček listnáčů (hlavně akátů, olší a lísek) rostou několikacentimetrové červené ohnivce rakouské (Sarcoscypha austriaca). Tato houba preferuje místa s chladnějším vlhčím mikroklimatem (údolí potoků, rokle ap.), kde je po celou dobu růst (pozdní podzim až jaro) zajištěn dostatek vláhy. Poslední z vřeckovýtrusných hub je kornice otrubičnatá (Encoelia furfuracea) prorůstající kůrou lískových a olšových větviček.

hlízenka sasanková
(Dumontinia tuberosa)

ohnivec rakouský
(Sarcoscypha austriaca)

kornice otrubičnatá
(Encoelia furfuracea)

Většina lupenatých hub, kterou v současném období můžete najít, se vyskytuje v jehličnatých lesích. Tři aktuálně nejhojnější druhy rostou přímo ze starých šišek zasypaných opadaným jehličím. Smrkové si vybírají nejedlá helmovka šiškomilná (Mycena strobilcola), typická nitrózním (chemickým) pachem, a jedlá penízovka smrková (Strobilurus esculentus), z níž je možné kuchyňsky upotřebit kloboučky. Její sběr ale nelze doporučit méně znalým houbařům, kteří by ji mohli zaměnit za jedovatou závojenku jarní (viz níže). O něco drobnější penízovka nahořklá (Strobilurus tenacellus) a pouhým okem téměř nerozlišitelná penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis) rostou ze zanořených borových šišek.

helmovka šiškomilná
(Mycena strobilicola)

penízovka smrková
(Strobilurus esculentus)

penízovka nahořklá
(Strobilurus tenacellus)

Staré smrkové pařezy porůstá drobnými žlutými plodnicemi kalichovka zvonečková (Xeromphalina campanella). Na smrkovém dřevu žije i nepříliš běžný houževnatec přivázlý (Neolentinius adhaerens), který je oproti předešlým výrazně mohutnější a pevnější houbou. Poslední lupenatou houbou je zároveň jedna z prvních jarních mykorhizních hub - závojenka jarní (Entoloma vernum). Ve starších atlasech ji najdete pod jménem zvonovka. Roste pod smrky, ale i pod listnatými stromy, nejvíce se objevuje právě v dubnu. Je prudce jedovatá. V minulosti došlo k otravám v důsledku záměny za špičku obecnou (travní), připustit lze i záměnu za penízovku smrkovou.

kalichovka zvonečková
(Xeromphalina campanella)

houževnatec přivázlý
(Neolentinus adhaerens)

závojenka (zvonovka) jarní
(Entoloma vernum)

Na opadaných a zakleslých větvích se objevuje drobná mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum), svrchu bělavá, zespodu hnědá houba měkké konzistence. Rezavočervenou barvou upoutá outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus). Podobné zbarvení může mít i síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis tricolor), který snadno rozlišíme podle lupenitého hymenoforu.