Prvotisky

Knihovna Jihočeského muzea pečuje o víc než 130 svazků prvotisků (knihy vytištěné do roku 1500) obsahující víc než 150 titulů. Největší část těchto inkunábulí tvoří soubor knih pocházející z českobudějovické děkanské knihovny při kostele sv. Mikuláše. Ta byla budována a rozšiřována hlavně formou darů a odkazů jednotlivých kněží. Připomeňme např. významného faráře Václava Fabriho či kaplana Jana Kalschingera. Vědeckou pozornost si tato děkanská knihovna získala až ve 40. letech 19. století, kdy se jí administrativně věnoval kaplan Antonín Krejčí. Na další zájem a péči však musela počkat až do 20. let 20. století, kdy se o její katalogizaci zasloužil ředitel muzea František Matouš podporován kanovníkem Václavem Řepou. Ve druhé polovině 20. století přešla tato děkanská knihovna do správy Jihočeského muzea a její katalogizaci provedl brněnský knihovník Mirko Riedl v rámci Katalogu prvotisků Jihočeských knihoven.
Mezi prvotisky jsou nejpočetněji zastoupené knihy teologického charakteru, výklady náboženských textů, komentovaná vydání biblických textů (např. práce sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského, sv. Alberta Velikého, sv. Bonaventury, Mikuláše z Lyry, sv. Antonína Florentského), životy svatých (např. Legenda aurea od Jakuba de Voragine). Najdeme zde také např. tzv. Bibli Pražskou z roku 1488, nebo knihy liturgické (např. misály). Dále jsou mezi prvotisky díla filozofická (např. práce Senecy), nebo svazky z oboru přírodních věd (např. dílo německého astrologa Johanna Lichtenberga, italského přírodovědce Petra de' Crescenzi či Ptolemaiova Kosmografie), ale také díla právního zaměření. Co se týče míst vydání těchto inkunábulí, tak převažují západoevropská města jako Basilej, Štrasburk, Norimberk, nebo také italské Benátky. Z českých měst je to Praha a Plzeň.