Botanická

Podsbírka botanika je tvořena převážně herbářem cévnatých rostlin, kromě toho obsahuje herbářové položky mechorostů a řas. K 1. 1. 2023 je ve sbírce uloženo 134508 herbářových položek a je tak největší a nejvýznamnější sbírkou cévnatých rostlin v jižních Čechách. Rostlinný materiál je převážně jihočeské provenience a byl nashromážděn na konci 19., v průběhu 20. a na začátku 21. století. Několik set položek pochází také ze zahraničí, např. Slovenska, Rumunska, Rakouska, Bulharska, Maďarska, Německa a států bývalé Jugoslávie. Sbírkový fond vznikl v průběhu minulého století prostřednictvím darů nebo koupí od různých institucí a soukromých sběratelů, ale také díky vlastním sběrům muzejních pracovníků. Hlavními sběrateli jsou D. Blažková, A. Čábera, L. Ekrt, J. Gazda, J. Hartl, V. Chán, E. Jirášek, F. Jiřík, J. Kaisler, Z. Kilián, M. Lepší, P. Lepší, S. Kučera, R. Kurka, R. Paulič, M. Rivola, R. Slaba, J. Smažík, J. Štěpánová, J. Vaněček, M. Vansa, A. Veselý a A. Vydrová. Rostliny jsou preparovány klasickým způsobem, tj. sušením v lisu, a jsou přilepeny společně s lokalizačním štítkem na herbářovém papíře. Svým rozsahem (20 000 herbářových položek) a dokumentační hodnotou je nejcennějším kompletem herbář Rudolfa Kůrky, který podrobně dokumentuje flóru Třeboňska v druhé polovině 20. století. Jihočeský herbář obsahuje také několik desítek typových položek a největší kolekci zástupců rodu Sorbus v České republice. Herbář je zaregistrován v celosvětovém seznamu herbářů Index Herbariorum  pod značkou CB. Od roku 2002 je správcem herbáře Jihočeského muzea Martin Lepší.

Význam a využití podsbírky botanika
Význam podsbírky je především vědecký a studijní. Informace vyexcerpované z herbáře byly již použity k sepsání několika set odborných článků a několika botanických monografií. Badatelé studují herbář za účelem nalezení nových druhů, popsání variability rostlin, pochopení speciace, odhalení mechanismů v šíření nebo mizení rostlin, ověřují správnost určení publikovaných údajů, které byly doloženy herbářovou položkou apod. Herbář využívají studenti pro psaní závěrečných prací nebo pro studium vlastních rostlin. Kurátor využívá herbář jako srovnávací materiál při determinaci těžko určitelných taxonů atd. Do herbáře jsou ukládány tzv. typové položky, ke kterým se vztahuje jméno nově popsaného druhu. Dále jsou v herbáři uloženy rostliny, které již z jihočeského regionu vymizely nebo rostliny z míst, která jsou dnes již zastavěna, jinými slovy herbář lze označit za archiv jihočeské květeny. V omezené míře může být sbírka využita i k výstavním účelům.