Etnografie

Charakteristika sbírky

Etnografické muzejní sbírky zahrnují doklady charakterizující život lidových vrstev na venkově i ve městech z hlediska materiální, duchovní a sociální kultury. Patří mezi velice pestré a variabilní sbírky, a to jak z hlediska užitých materiálů, tak zvláště z hlediska typologie předmětů. Národopisná sbírka Jihočeského muzea pochází v drtivé většině z oblasti jižních Čech (zvláště Doudlebsko, Blata, částečně Šumava, Prácheňsko a Kozácko). Jenom v ojedinělých případech jde o předměty z přilehlých českých a moravských oblastí, a i z území okolních států. Výjimečný a málo početný je soubor předmětů z mimoevropských oblastí. Jádro sbírky je tvořeno předměty pocházejícími především z období od konce 18. století do 2. poloviny 20. století a mapující kulturu všedního i svátečního dne.

Historie sbírky

Základem sbírky jsou předměty shromážděné v muzeu na konci 19. století (spojené se sběrem na Národopisnou výstavu v roce 1895) a na počátku 20. let 20. století v souvislosti s přípravami na Jihočeskou národopisnou výstavu v roce 1927. Přípravný výbor výstavy získal pomoc od mnohých amatérských národopisných pracovníků a sdružení. Jedním z nich byla českobudějovická Národopisná skupina Marie Špengrové. Ve spolupráci s Ondřejem Junkem založila v roce 1925 volné sdružení folkloristických pracovníků, jehož náplní byl především sběr jihočeských lidových krojů a zachování tradičních lidových tanců, písní, zvyků a řemesel. Toto sdružení přešlo v roce 1956 pod muzeum jako jeho zájmový klub (dnes jako Národopisné sdružení při Jihočeském muzeu). V průběhu následujících desetiletí byla etnografická sbírka muzea velmi pozvolna, ale neustále doplňována. K pozvednutí úrovně etnografické sbírky došlo v 70. letech, a to díky činnosti etnografky muzea paní Zory Soukupové. Její odborné popisy sbírkových předmětů se staly jakousi encyklopedií jihočeského národopisu. Jako první uspořádala sbírku do logického a přehledného celku a naznačila směr, kterým se v následujících letech sbírkotvorná a vzdělávací činnost měla ubírat. V roce 1984 se stal novým kurátorem sbírky PhDr. František Krejča. Od roku 2013 je kurátorkou Mgr. Alexandra Khadka.

Obsah sbírky

Sbírka obsahuje přes 20 000 předmětů, zahrnuje předměty z textilu, dřeva, kovu, skla, kůže, pletenin či z přírodních materiálů a keramiky a je tvořena těmito základními soubory:

- lidový oděv a textil
- městský oděv a oděvní doplňky
- lidové umění
- lidové hudební nástroje
- zvykoslovné předměty
- mobiliář venkovského domu
- řemeslné a zemědělské nářadí a náčiní
- zařízení domácnosti
- kresby, obrazy, fotodokumentace, písemnosti
- pozůstalosti, ucelené celky

V současné době jsou sbírky prezentovány na těchto místech:

- Stálá expozice lidového malovaného nábytku v pobočce Jihočeského muzea v tvrzi Žumberk u Nových Hradů
- Stálá expozice v Buškově Hamru u Trhových Svinů
- Stálá expozice kláštera ve Zlaté Koruně
- Stálá expozice „Příběh budějovického piva“ v Budějovickém Budvaru n. p. v Českých Budějovicích
- Stálá expozice v Muzeu Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách
- Stálá expozice „Dudy“ v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích

PhDr. Hana Soukupová - kurátor etnografické sbírky
Irena Tauerová - správce depozitářů etnografické sbírky