Jak vypadal Jan Žižka - aproximace obličeje podle lebky

11. října 2024 to bude přesně 600 let od okamžiku, kdy zemřel Jan Žižka z Trocnova. Již před deseti lety byla vytvořena přesná digitální kopie tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek slavného vojevůdce. Digitální model letos posloužil mezinárodnímu týmu expertů (Brazílie, ČR, Itálie) k provedení vědecké aproximace obličeje šest století mrtvé historické osobnosti.

Během rekonstrukce kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi byl 21. listopadu 1910 objeven zazděný výklenek v severní stěně věže. V něm byly uloženy kosterní ostatky, větší zlomek keramiky, rozpadlá látka a snad dvě šindelové dřevěné destičky. Rozhořela se prakticky okamžitě živá diskuze o tom, zda se může jednat o ostatky Jana Žižky. První antropologický posudek vypracoval zakladatel české antropologie Jindřich Matiegka, ale jeho posudek nebyl dalšími odborníky akceptován. Zásadně přispěl k otázce ztotožnění kalvy s osobností Jana Žižky přední český antropolog Emanuel Vlček, který provedl nový antropologicko lékařský průzkum čáslavského objevu. Profesor Vlček se na základě výsledků svého zkoumání a ztotožněním s historickými událostmi přiklonil k názoru, že se v případě čáslavské kalvy jedná o autentický pozůstatek Jana Žižky. Nejnovější výzkum, který zatím nebyl publikován v odborném tisku, provedl Ústav jaderné fyziky AV ČR. Radiouhlíkovou metodou datování bylo zjištěno, že sledovaný jedinec (čáslavská kalva) mohl zemřít kolem roku 1424, tedy ve stejné době, jako Jan Žižka z Trocnova.

Při práci s kosterním materiálem, který je připisován slavnému vojevůdci z Trocnova, bylo využito nejnovějšího postupu forenzní rekonstrukce podle lebky, nazvaného „strukturální aproximace“. Metoda vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře sv. Ludmily. Je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Metrické závislosti v obličejové části lidské lebky a také mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka, definované právě strukturální aproximací, dnes využívají specialisté v kriminalistice i v medicíně. To, co bylo definováno při studiu kostí sv. Ludmily, tzv. olomouckých Přemyslovců a nyní i Jana Žižky dnes pomáhá živým pacientům na operačních sálech nemocnic po celém světě. Forenzní zkoumání a aproximace obličeje podle kosterního materiálu z Čáslavi proběhlo díky počítačovému programu OrtogOnBlender, který je od dubna 2024 zdarma (Open Source software) a s plnou českou podporou dostupný všem zájemcům o 3D dokumentaci i lékařům v ČR.

Výsledné přiblížení tváře je prezentováno ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení podle forenzních vědeckých postupů bez drobných obličejových detailů, o nichž nic konkrétního nevíme. Proto je jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů. Druhý přístup již ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů (jako je barva očí, barva vlasů, účes apod.). Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Z výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, účesu a přesném odstínu pleti. Tyto spekulativní doplňky vzešly z mezioborové diskuze všech zainteresovaných odborníků (antropologů, archeologů a historiků).

Na aproximaci obličeje Jana Žižky spolupracovali:

• Cicero da Costa Moraes – 3D designer, ARC team Brazil
• Jiří Šindelář – geoinformatik, nestatní nezisková výzkumná organizace Naše historie
• Matěj Šindelář – specialista na 3D fotogrammetrii, Naše historie
• Zuzana Thomová – archeoložka, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
• Jakub Smrčka – ředitel Husitského muzea v Táboře
• Thiago Beaini – chirurg, Universidade Federal de Uberlândia, Brazílie
• Francesco Maria Galassi – antropolog, (FAPAB) Research Center, Avola, Itálie

Autor veškerého obrazového materiálu: Cicero da Costa Moraes

Tiskový kontakt

• Ing. Jiří Šindelář (geo@geo-cz.com / +420 602 107 112)
• Mgr. Jakub Smrčka, ThD. (smrcka@husitskemuzeum.cz / +420 605 253 352)
• Mgr. Zuzana Thomová, Ph.D. (thomova@muzeumcb.cz / +420 601 542 549)