Program pro znevýhodněné návštěvníky Facebook Twitter Instagram

Právě rostou: listopad 2016

V polovině října došlo k ochlazení, přišly i častější, i když nepříliš intenzivní deště, a tak se situace s houbami výrazně zlepšila.

Slabší deště, které zprvu nedokázaly proniknout hustšími porosty, nejdříve vybudily houby rostoucí na specifických typech stanovišť, které nejsou kryty souvislým porostem stromů. Některé louky doslova rozkvetly díky pestrým druhům voskovek, drobných barevných hub, které mají rády na živiny chudé a nehnojené trávníky.

voskovka granátová
(Hygrocybe punicea)
ČS: EN

voskovka panenská
(Hygrocybe virginea)

voskovka vosková
(Hygrocybe ceracea)
ČS: DD

voskovka klidná
(Hygrocybe quieta)

voskovka papouščí
(Hygrocybe psittacina)

voskovka mírná
(Hygrocybe insipida)
ČS: DD

Trochu podobné vzhledem i dobou růstu jsou šťavnatky. Jsou však mykorhizní, takže je najdeme vždy v okolí stromů. Letošní podzimní sezóna je na ně rovněž velmi bohatá. Na hrázích rybníků roste šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus), v parku jsme našli menší šťavnatku Lindtnerovu (Hygrophorus lindtneri), která má menší plodnice s výrazně rezavě zbarveným středem. Pod smrky roste hojně šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus). V posledních letech se objevuje až do pozdního podzimu.

šťavnatka slonovinová
(Hygrophorus eburneus)

šťavnatka Lindtnerova
(Hygrophorus lindtneri)

šťavnatka tečkovaná
(Hygrophorus pustulatus)

Zajímavé druhy hub se objevily také na starých ohništích a lesních spáleništích. Na dvou lokalitách jsme našli vzácný liškovec spáleništní (Faerberia carbonaria), objevila se také kalichovka uhelná (Myxomphalia maura) a antrakofilní druhy penízovek z rodu Tephrocybe.

liškovec spáleništní
(Faerberia carbonaria)
ČS: EN

kalichovka uhelná
(Myxomphalia maura)

penízovka
(Tephrocybe sp.)

Velmi se dařilo také pavučincům, které v podobném množství rostly naposledy v roce 2012. Vzácný pavučinec šedomodravý (Cortinarius dionysae) roste na lokalitách vápnomilných hub, optimálně na vrstvě kvalitního humusu. Na podobných stanovištích, ale pod jehličnany, najdeme běžnější pavučinec měnlivý (Cortinarius varius). Tento druh uvádějí některé atlasy jako jedlý, ale s ohledem na šíři rodu pavučinců a existenci velkého množství potenciálně zaměnitelných druhů nelze konzumaci žádných pavučinců doporučovat.

pavučinec šedomodravý
(Cortinarius dionysae)
ČS: EN

pavučinec bělofialový
(Cortinarius alboviolaceus)

pavučinec
(Cortinarius sabuletorum)
vzácný

pavučinec různý
(Cortinarius varius)

pavučinec olivový
(Cortinarius infractus)

pavučinec vápnomilný
(Cortinarius alcalinophilus)
vzácný

V jehličnatých lesích, ale nejen v nich, se na přelomu října a listopadu objevila vlna helmovek. Hojně rostla helmovka ředkvičková (Mycena pura), větší jedovatá helmovka (která je ve starších atlasech uváděna jako jedlá), dále podobná, ale růžově zbarvená a rovněž jedovatá helmovka narůžovělá (Mycena rosea), drobnější helmovka růžová (Mycena rosella), případně helmovka zefírová (Mycena zephirus), jejíž plodnice níže na snímku jsou napadeny houbášem hnědým (Spinellus fusiger), nižší parazitickou houbou.

helmovka růžová
(Mycena rosella)

helmovka zefírová
(Mycena zephirus)
houbáš hnědý
(Spinellus fusiger)

křehutka čokoládová
(Psathyrella spadicea)
nehojná

Jako tradičně na podzim i letos se ve velkém množství objevila čirůvka fialová (Lepista nuda). Z méně běžných druhů jsme viděli čirůvku zamlženou (Lepista luscina) a čirůvku vláknicovitou (Tricholoma inocybeoides), která roste pod listnáči (hlavně břízami) na synantropních stanovištích, například na parkových trávnících.

čirůvka zamlžená
(Lepista luscina)

čirůvka fialová
(Lepista nuda)

čirůvka vláknicovitá
(Tricholoma inocybeoides)
ČS: DD

Plaménka nádherná (Gymnopilus junonius), jíž nejčastěji potkáváme na hrázích rybníků, kde vyrůstá z dubových pařezů, letos fruktifikovala i na méně typických substrátech. Plodnice na fotografii pocházejí z kořenů buku, další jsme viděli na  pařezu myrobalánu a do poradny nám byla donesena z kořenů jabloně. Pestře zbarvená žilnatka oranžová (Phlebia radiata) roste na dřevu, především listnáčů. Vyobrazená plodnice pochází ze zakleslého odkorněného kmenu olše.

plaménka nádherná
(Gymnopilus junonius)

žilnatka oranžová
(Phlebia radiata)

lošáček tmavý
(Phellodon connatus)
ČS: NT

I když bylo letošní léto lošákovitým houbám více nakloněno než podzimní sezóna, objevil se ještě lošáček tmavý (Phellodon connatus), druh typický pro smrčiny, který roste i na alkaličtějších půdách.

palečka zimní
(Tulostoma brumale)
v jižních Čechách vzácná

ouško kožové
(Otidea alutacea)
nehojné

chřapáč kadeřavý
(Helvella crispa)

Závěrem jedna méně běžná břichatkovitá houba, palečka zimní (Tulostoma brumale, roste v chladnějších obdobích roku a připomíná miniaturní pýchavku na nožičce) a dva askomycety: ouško kožové (Otidea alutacea), krémově zbarvený druh rostoucí na synantropních stanovištích a chřapáč kadeřavý (Helvella crispa), který se vyskytuje na humózních půdách pod listnáči od konce léta do podzimu.

fotografie: J. Souček

Kontaktní osoba:
Mykologický klub
sekce:
Aktuality
Datum zveřejnění:
2.11.2016

Související články

Sdílet na FacebookSdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku