Právě rostou: listopad 2016
V polovině října došlo k ochlazení, přišly i častější, i když nepříliš intenzivní deště, a tak se situace s houbami výrazně zlepšila.
Slabší deště, které zprvu nedokázaly proniknout hustšími porosty, nejdříve vybudily houby rostoucí na specifických typech stanovišť, které nejsou kryty souvislým porostem stromů. Některé louky doslova rozkvetly díky pestrým druhům voskovek, drobných barevných hub, které mají rády na živiny chudé a nehnojené trávníky.
voskovka granátová |
voskovka panenská |
voskovka vosková |
voskovka klidná |
voskovka papouščí |
voskovka mírná |
Trochu podobné vzhledem i dobou růstu jsou šťavnatky. Jsou však mykorhizní, takže je najdeme vždy v okolí stromů. Letošní podzimní sezóna je na ně rovněž velmi bohatá. Na hrázích rybníků roste šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus), v parku jsme našli menší šťavnatku Lindtnerovu (Hygrophorus lindtneri), která má menší plodnice s výrazně rezavě zbarveným středem. Pod smrky roste hojně šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus). V posledních letech se objevuje až do pozdního podzimu.
šťavnatka slonovinová |
šťavnatka Lindtnerova |
šťavnatka tečkovaná |
Zajímavé druhy hub se objevily také na starých ohništích a lesních spáleništích. Na dvou lokalitách jsme našli vzácný liškovec spáleništní (Faerberia carbonaria), objevila se také kalichovka uhelná (Myxomphalia maura) a antrakofilní druhy penízovek z rodu Tephrocybe.
liškovec spáleništní |
kalichovka uhelná |
penízovka |
Velmi se dařilo také pavučincům, které v podobném množství rostly naposledy v roce 2012. Vzácný pavučinec šedomodravý (Cortinarius dionysae) roste na lokalitách vápnomilných hub, optimálně na vrstvě kvalitního humusu. Na podobných stanovištích, ale pod jehličnany, najdeme běžnější pavučinec měnlivý (Cortinarius varius). Tento druh uvádějí některé atlasy jako jedlý, ale s ohledem na šíři rodu pavučinců a existenci velkého množství potenciálně zaměnitelných druhů nelze konzumaci žádných pavučinců doporučovat.
pavučinec šedomodravý |
pavučinec bělofialový |
pavučinec |
pavučinec různý |
pavučinec olivový |
pavučinec vápnomilný |
V jehličnatých lesích, ale nejen v nich, se na přelomu října a listopadu objevila vlna helmovek. Hojně rostla helmovka ředkvičková (Mycena pura), větší jedovatá helmovka (která je ve starších atlasech uváděna jako jedlá), dále podobná, ale růžově zbarvená a rovněž jedovatá helmovka narůžovělá (Mycena rosea), drobnější helmovka růžová (Mycena rosella), případně helmovka zefírová (Mycena zephirus), jejíž plodnice níže na snímku jsou napadeny houbášem hnědým (Spinellus fusiger), nižší parazitickou houbou.
helmovka růžová |
helmovka zefírová |
křehutka čokoládová |
Jako tradičně na podzim i letos se ve velkém množství objevila čirůvka fialová (Lepista nuda). Z méně běžných druhů jsme viděli čirůvku zamlženou (Lepista luscina) a čirůvku vláknicovitou (Tricholoma inocybeoides), která roste pod listnáči (hlavně břízami) na synantropních stanovištích, například na parkových trávnících.
čirůvka zamlžená |
čirůvka fialová |
čirůvka vláknicovitá |
Plaménka nádherná (Gymnopilus junonius), jíž nejčastěji potkáváme na hrázích rybníků, kde vyrůstá z dubových pařezů, letos fruktifikovala i na méně typických substrátech. Plodnice na fotografii pocházejí z kořenů buku, další jsme viděli na pařezu myrobalánu a do poradny nám byla donesena z kořenů jabloně. Pestře zbarvená žilnatka oranžová (Phlebia radiata) roste na dřevu, především listnáčů. Vyobrazená plodnice pochází ze zakleslého odkorněného kmenu olše.
plaménka nádherná |
žilnatka oranžová |
lošáček tmavý |
I když bylo letošní léto lošákovitým houbám více nakloněno než podzimní sezóna, objevil se ještě lošáček tmavý (Phellodon connatus), druh typický pro smrčiny, který roste i na alkaličtějších půdách.
palečka zimní |
ouško kožové |
chřapáč kadeřavý |
Závěrem jedna méně běžná břichatkovitá houba, palečka zimní (Tulostoma brumale, roste v chladnějších obdobích roku a připomíná miniaturní pýchavku na nožičce) a dva askomycety: ouško kožové (Otidea alutacea), krémově zbarvený druh rostoucí na synantropních stanovištích a chřapáč kadeřavý (Helvella crispa), který se vyskytuje na humózních půdách pod listnáči od konce léta do podzimu.
fotografie: J. Souček
Související články
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova