Právě rostou: červen 2017

Kolísavé teploty a nepravidelné srážky nejsou pro houby optimální. Rostou proto spíše ve vyšších polohách.

Teplé větrné počasí velmi rychle vysušuje půdu, takže i přes lokálně vyšší úhrny srážek není růst hub nijak nadprůměrný. Postupně mizejí jarní druhy a nahrazují je houby časného léta.

kališník podobný
(Helvella confusa)

stopečka černá
(Helvella corium)

míhavka vodní
(Vibrissea truncorum)

V letošním roce se nám podařilo najít několik nových lokalit vzácnějších chřapáčů. Jde o kališník podobný (Helvella confusa) a stopečku černou (Helvella corium). První roste na vlhčích zastíněných místech ve smrčinách, buďto při okrajích lesních cesty nebo na březích neregulovaných potůčků. Preferuje podloží s vyšším obsahem vápníku, nevyhledává místa s vyšší vrstvou humus, roste s oblibou na štěrku pokrytém jen tenkou vrstvou mechu, porostnice nebo opadu. Druhý zástupce také roste na porézních alkalických substrátech, ale pod vrbami, zpravidla na místech, která nejsou setrvale zamokřená. Více o něm najdete v rubrice Hledejte v jižních Čechách. Naopak setrvale mokrá místa vyhledává míhavka vodní (Vibrissea truncorum), jejíž drobné plodnice najdeme na dřevu listnáčů v potůčcích a prameništích.

zvonkovka číškovitá
(Tarzetta cupularis)

mistička oranžová
(Melastiza cornubiensis)

řasnatka uhelná
(Peziza echinospora)

Menší kalíšky slonovinových až krémových odstínů tvoří zvonkovka číškovitá (Tarzetta cupularis). Preferuje místa pokrytá vyšší vrstvou humusu, objevuje se na kyselém i alkalickém podloží. Na holé půdě méně využívaných lesních cest můžete narazit na okrouhlé živě zbarvené plodnice mističky oranžové (Melastiza cornubiensis). Podobně však mohou vypadat i některé druhy kosmatek (Scutellinia). Na spáleništích a ohništích rostou různé druhy řasnatek, z nichž mnohé bývají fialově zbarvené. Pokud ale najdete apothecia hnědobéžových odstínů, může jít o řasnatku uhelnou (Peziza echinospora), kterou lze od podobných druhů odlišit mikroskopicky (větší spóry bez tukových kapek s ostny na pólech).

ohnivec černý
(Plectania melastoma)

čepičatka močálová
(Galerina paludosa)

čepičatka Stordalova
(Galerina stordalii)

Méně obvyklým jevem je druhá fruktifikační vlna ohnivce černého (Plectania melastoma), který obvykle plodnice nasazuje na podzim nebo v průběhu zimy, ty pak dozrávají v průběhu časného jara. Z nám neznámých důvodů po zaschnutí jarních plodnic došlo k druhé vlně fruktifikace. Na vlhkých stanovištích v porostech rašeliníku se hojně objevuje čepičatka močálová (Galerina paludosa). Vlhká místa preferuje i vzácná čepičatka Stordalova (Galerina stordalii), která se ale objevuje i mimo rašeliník - například na březích potůčků nebo vodou zásobeném mrtvém dřevu.

křehutka berlínská
(Psathyrella tenuicula)

křehutka hlava Medúzina
(Psathyrella caput-medusae)

polnička bažinná
(Agrocybe paludosa)

Rašelinné louky vyhovují vzácné polničce bažinné (Agrocybe paludosa) zařazené v Červeném seznamu mezi ohrožené druhy (EN). Z výkalů lesních býložravců čerpá živiny křehutka berlínská (Psathyrella tenuicula). Její štíhlé plodnice obvykle rostou v početných skupinách. Mohutnější plodnice rostoucí v trsech má vzácná a podle Červeného seznamu ohrožená křehutka hlava Medúzina (Psathyrella caput-medusae). Objevuje se vzácně na tlejícím smrkovém dřevu. Ostatní ekologické nároky se zdají být poměrně nevyhraněné - je známá z nížin i hor, z kyselého i alkalického podloží, z humózních i písčitých půd.

tmavobělka bradavčitá
(Melanoleuca verrucipes)

hlíva miskovitá
(Pleurotus cornucopiae)

helmovka zelenobřitá
(Mycena viridimarginata)

V opadu dubů a lip nacházíme tmavobělku bradavčitou (Melanoleuca verrucipes), nehojný druh dobře rozpoznatelný podle tmavých šupinek na třeni; trochu podobných, jako mívají kozáky (Leccinum). V lužních lesích, ale i v parcích (což je tento případ) se na mrtvém dřevu listnáčů (např. jasanu nebo jilmu) může objevit hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae) s plus mínus nálevkovitými plodnicemi. V našem regionu je vzácná, hojněji roste na jižní Moravě. Na vlhkém tlejícím dřevu jehličnanů můžeme najít helmovku s olivově zbarveným ostřím lupenů, helmovku zelenobřitou (Mycena viridimarginata).

vláknice lesknavá
(Inocybe nitidiuscula)

vláknice hněďoučká
(Inocybe fuscidula)

vláknice rybovonná
(Inocybe pisciodora)

Sezóna jarních vláknice letos minula nižší polohy; v době jejich předpokládaného růstu nebyl dostatek vláhy, a tak se objevily až o něco později ve vyšších polohách. Pod smrky se objevuje vláknice lesknavá (Inocybe nitidiuscula) s narůžovělým třeněm, vláknice hněďoučká (Inocybe fuscidula) a vláknice Bongardova rybovonná (Inocybe bongardii var. pisciodora), která se zřejmě v naší mykoflóře šíří.

muchomůrka šedopochvá
(Amanita submembranacea)

hřib plavý
(Hemileccinum impolitum)

hřib kovář
(Neoboletus luridiformis)

Zatímco loni jsme jako první jarní muchomůrku nascházeli poměrně hojně muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), letos máme štěstí na méně běžnou muchomůrku šedopochvou (Amanita submembranacea). Roste nejčastěji pod jehličnany a k nápadným znakům patří výrazně vroubkovaný okraj klobouku a zbarvení v kouřových odstínech - špinavě okrový až okrově olivový klobouk (který může i v dospělosti nést větší útržky vela), nahnědlý třeň a šedě zbarvená pochva. Z vzácnějších hřibovitých hub se zatím objevil pouze teplomilný hřib plavý (Hemileccinum impolitum) rostoucí pod duby. V lesích všech druhů ale můžete narazit na hřib kovář (Neoboletus luridiformis). Houbaře pravděpodobně nepotěšíme - z důvodu minimálního růstu jiných masitých hub bývají plodnice velmi červivé.

fotografie: J. Chalupský, J. Janda, J. Souček (autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Kontaktní osoba:
Mykologický klub

sekce:
Aktuality

Datum zveřejnění:
12.6.2017