Zdeněk Malena

Hrdějovická keramika

Historie výroby Hrdějovické keramiky sahá až k roku 1901, kdy Josef Štěpánek koupil od místního sedláka Fencla již zaběhnutou hrnčírnu za 6 000 zlatých. Nové tvary se staly velmi rychle oblíbené a žádané. Proto byl už v roce 1910 otevřen v Českých Budějovicích první samoobslužný obchod s hrdějovickým zbožím, které bylo z jižních Čech úspěšně exportováno i do zahraničí. Hrdějovická keramika byla vyhledávaná pro svou jemnost a teplotní odolnost, což bylo, mimo jiné, výsledkem správného složení hlín. V této době začala keramička expandovat i na zahraniční trhy, zejména do Rakouska, Švýcarska, ale i do Anglie.

Po roce 1949 zastavily mnohé hrnčírny v jižních Čechách svou činnost. 1. února 1950 vstoupili Josef a Karel Štěpánkovi do Družstva keramiků v Bechyni a výroba pokračovala pod značkou výrobního družstva Jihotvar až do roku 1999. Od roku 1962, kdy se v Praze konala Světová výstava keramiky, zájem o keramiku rychle narůstal a pod rukama předních českých výtvarníků zde vznikala díla s vysokou uměleckou hodnotou. První odbytové problémy způsobil keramickému průmyslu až koncem osmdesátých let 20. století import levného zboží z Asie. V roce 1999 koupila továrnu brněnská firma Mercaton Co., která po 14 letech činnosti zkrachovala. Areál bývalého Jihotvaru (mimo bytového domu) odkoupila postupně obec.

Provoz se podařilo znovu oživit až v roce 2016 Zdeňkovi Malenovi, který si areál od obce pronajal. Již osm let se Zdeňku Malenovi daří udržet provoz tradiční keramické dílny, která produkuje keramiku podle dochovaných dobových technologií. Hlínu míchá podle tradičního receptu z komodit, které pocházejí z České republiky. Hmota je složená minimálně z pěti komponentů a pálí se v teplotách nad 1200 °C. Hrdějovická keramika je po výpalu tvrdá jako kámen (po poklepání zvoní), je téměř slinutá, což zabraňuje nežádoucímu plesnivění, které se stejně jako u porcelánu, nemá kde uchytit. Barva střepu je po výpalu bělavá (tzv. slonová kost). Keramika se může používat při běžném stolování, k ukládání potravin, kvašení zeleniny, zelí apod. Nejvíce proslulá je kromě kvality však pro svůj ručně malovaný modrý dekor, který vychází z jihočeských lidových tradic.

Své zákazníky si nachází Hrdějovická keramika nejen doma, ale i v zahraniční (Švýcarsku, Anglii, USA či Kanadě). Pro ty, kteří se s výrobou Hrdějovické keramiky chtějí seznámit blíže, pořádá Zdeněk Malena komentované prohlídky provozem. Součástí nabídky pro veřejnost jsou také dílna pro děti, která je navštěvována především školami a dílna pro dospělé, kde si zájemci mohou zkusit namalovat vlastní hrneček.

Zdeněk Malena