Vápnomilné houby v jižních Čechách
Většina vápnomilných druhů hub je v rámci jihočeského regionu vzácná. Je to dáno hlavně převládajícím podložím, které ve valné většině tvoří kyselé vyvřeliny, metamorfity i sedimenty. Částečně to také souvisí faktem, že řada těchto druhů je zároveň více či méně teplomilná, přičemž velká část jižních Čech leží v chladnějších oblastech - vyšších nadmořských výškách (Šumava, Novohradské hory, Vysočina). Většina nálezů pochází z izolovaných lokalit, mnohé z nich byly v minulosti ovlivněné těžbou vápence, případně na něj vázaných nerostných surovin. V současnosti je další devastaci řady lokalit předcházeno zákonnou ochranou (Strakonické vápence, Vyšenské kopce, Muckovské vápencové lomy, Opolenec, Chýnovské vápence), některé se ale nacházejí mimo rezervace (zaniklé vápencové a erlanové lomy na Českobudějovicku, okolí Černé v Pošumaví a Českého Krumlova).
Specifickým typem jsou synantropní stanoviště a jiná prostředí, do kterých se vápník dostal činností člověka. Jeho zdrojem jsou často stavební materiály nebo hotové stavby, ze kterých se postupně vyplavuje. Díky tomu lze některé taxony najít i v městské zástavbě nebo na dalších stanovištích, která nejsou příliš blízká jejich přirozenému prostředí. Činností člověka vznikly i lokality v oblasti Rudolfovského rudního revíru, kde v době od 14. do 18. století fungovalo kolem 200 dolů, jejichž hlušina - často s obsahem karbonátů vápníku (vápenec, dolomitický vápenec, ankerit aj.) - byla rozvážena po okolí a později i částečně zalesněna.
Nakonec se některé druhy vyskytují na stanovištích, kde k tomu chybí zjevná příčina (potenciální zdroj vápníku). Jde především o hráze několika rybníků a izolované lesní oblasti, především v okolí Hluboké nad Vltavou.
Následující galerie obsahuje vápnomilné houby ve volnějším pojetí. U některých druhů je vazba na vápník či alkalické podloží užší, u jiných lze předpokládat pouze nepřímou závislost - vápník snad funguje jako regulátor přítomnosti látek, které jsou pro houbu toxické nebo naopak nezbytné. Takové druhy se při splnění potřebných podmínek mohou vyskytovat i mimo alkalické podloží. Striktní rozlišení je proto obtížné, případně nemožné, čemuž odpovídá bohatá názorová pestrost na závislost některých druhů na charakteru podloží. Zastoupeny jsou proto i taxony na jejichž případnou vazbu na vápenec existují velmi odlišné názory - takové jsou označené symbolem otazníku.
Lupenaté
bedla Bucknallova |
bedla Grangeova |
bedla polonahá |
čirůvka běložlutavá |
čirůvka oranžová |
čirůvka žabí |
holubinka broskvová |
holubinka citlivá |
holubinka habrová |
holubinka zlatá |
holubinka skvrnitá |
holubinka ostrolupenná |
pavučinec hnědofialový |
pavučinec hnědoolivový |
pavučinec šedomodravý |
pavučinec nevroubený |
pavučinec zlatohnědý |
pavučinec zlatooranžový |
pavučinec žlutoslizký |
pavučinec žlutozelený |
pavučinec různý |
penízovka věštecká |
ryzec borový (pravý) |
ryzec lososový |
ryzec polokrvomléčný |
ryzec citronový |
ryzec žlutavý |
ryzec jablečný |
ryzec krátkonohý |
ryzec pásovaný (kruhatý) |
ryzec ďubkovaný |
ryzec bledý |
ryzec světlý |
ryzec ostrý |
ryzec hnědočervený |
ryzec oranžově hnědý |
strmělka štěničná |
šťavnatka drvopleňová |
šťavnatka slonovinová |
šťavnatka Hedrychova |
vláknice Bongardova |
vláknice rybovonná |
vláknice Bresadolova |
vláknice Godeyova |
vláknice hořkomandlová |
vláknice začervenalá |
vláknice jurská |
vláknice jablečná |
voskovka stálá |
voskovka vápnomilná |
voskovka granátová |
závojenka rýhovaná |
závojenka olovová |
závojenka plavozelenavá |
Hřibovité
hřib koloděj |
hřib nachový |
hřib satan |
hřib Fechtnerův |
hřib skvrnitý |
kozák topolový |
Askomycety
kališník běločerný (chřapáč kalíškovitý) |
chřapáč podobný |
kališník žebernatý |
chřapáč Quéletův |
stopečka chlupatá |
stopečka pýřitá |
smrž jedlý |
smrž obecný |
baňka velkokališná |
hrobenka pískomilná |
hrobenka jelení |
ouško kožové |
ouško zvrásnělé (žlutočíška zvrásnělá) |
ouško menší |
řasnatka Michelova |
řasnatka modromléčná |
řasnatka síromléčná |
zvonkovka žlutavá |
Břichatkovité
hvězdák vlhkoměrný |
hvězdovka trojitá |
rozpuklec hruškovitý |
|
Ježaté a stročkovcotvaré
kuřátka lososová |
kyj žlutotemenný |
lošákovec hnědooranžový |
|
Autoři fotografií: M. Beran, J. Burel, J. Holec, J. Janda, M. Klimeš, J. Novotný, L. Opat, V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)
pozn.: snímky B. fechtneri a R. satanas nepocházejí z Jihočeského kraje
Literatura
- BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2
- BIBER, Jaroslav. Příspěvek k poznání ekologie kačenky české - Verpa bohemica (Krombh.) Schroet. In HLAVÁČEK, Jiří. Časopis československých houbařů. Praha : Československá mykologická společnost, 1979. Ročník LVI, s. 100-104
- HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7451-407-4
- HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006
- KOTLABA, František a kolektiv. Červená kniha 4: ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Bratislava : Príroda, 1995. 220 s. ISBN 80-07-00735-0
- MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha : Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2
- PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha : Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9
- SOCHA, Radomír a kol. Holubinky. Praha : Academia, 2011. 520 s. ISBN 978-80-200-1993-6
- ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova