Pavel Rouha
Pavel Rouha, soukromý zemědělec z Velešína, se rozhodl vyrobit si svůj betlém trochu větší, ze dřeva a dalších přírodních materiálů. Není vyučeným řezbářem, tvořil po nocích a ve volných chvílích.
A inspiroval se nejen klasickou podobou jesliček, ale i ve svém okolí. Mezi 17cm vysokými postavičkami z lipového dřeva, se tak dají rozpoznat slavní rodáci i celá řada současných obyvatel; a nejen odtud, zkrátka ti, kteří zásadním zasáhli do života autora. Jejich prostřednictvím jsou zde zobrazena různá řemesla, tradiční momenty ze života a charakteristické doklady jihočeské architektury zasazené do jihočeské krajiny.
Betlém je až do Tří králů vystaven ve sklepních prostorách bývalé velešínské fary na ploše cca 30m² a dnes má kolem 170 vyřezávaných postaviček. Přes to, že se nejedná o klasickou pohyblivou formu, je betlém Pavla Rouhy plný pohybu. Je to krásný živý konglomerát starého i současného života se vším všudy. Kromě klasické svaté rodiny a tří králů zde lze vidět např. osvětlenou roubenku s hospodyní stloukající máslo
a s přadlenou při práci i repliku papírny z druhé poloviny 18. století, proslulou lenorskou pec, trať legendární koněspřežky či místní kostel, neúnavně bušící hamr, buditele Kamarýta, vášnivého místního nimroda Karla Papíra, tesaře při práci ( že by firma Šnajdr z Komařic ? ), žně i s bachlicí, havíře dobývající uhlí, na kruhu točícího hrnčíře, kováře a koláře nad ráfkem kola, šumavské skláře s dobovými píšťalami, vinaře i hasiče právě zápasících s ohněm. Nechybí ani regenschori Marie Pešková, nestor prácheňských dudáků Josef Režný a dokonce ani sám autor, jak jej známe věčně usměvavého třeba z hoslovického mlýna při akcích strakonického Muzea středního Pootaví dokonce i při jeho „vedlejšáku“ - pletení košíků.
Záměrem autora je postavit betlém z různorodého materiálu, od dřevěného lešení, plastu po přírodní materiály: mech, nejrůznější dřeviny … a zasadit ho do krajiny každý rok jinak a neustále doplňovat plejádu „lipových aktérů“ o nové a nové. Stručně se dá říci, že co Vánoce, to jiný Rouhův betlém. „Ani nespím z pomyšlení, že by někdo přišel a řekl: Tohle jsme viděli už vloni," zdůvodňuje své počínání Pavel Rouha. Unikátní velešínský betlém je vysoko hodnocen i etnografickými odborníky.
„Trochu mi pan Rouha připomíná mistra Krýzu, ale o pár set let mladšího,“ přirovnává etnografka Alexandra Zvonařová z Jindřichohradeckého muzea (které se již léta na betlemářské tradice soustřeďuje), velešínského řezbáře k Tomáši Krýzovi, jindřichohradeckému měšťanu a punčochářskému mistrovi, autorovi slavných Krýzových jesliček. Z betlemářského i etnografického hlediska je podle ní velešínský betlém velmi zajímavý. „I proto, že jako jeden z mála betlémů nevzniká pro peníze, ale z určitých tradic a přesvědčení autora. A to, že jde o betlém s velešínskými postavičkami a hlavně s tradičními řemesly, která budou tímto zachována i pro další generace, je zvláště důležité.“.
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova